Za komančů to byla největší neřest našich babiček. Dnes by je za to ochránci zvířat zlynčovali

Za socialismu byly symbolem luxusu, po kterém ženy toužily celé roky. Sehnat je nebylo snadné, stály víc než byl průměrný roční plat, a když už je někdo měl, nosil je s hrdostí i za cenu závistivých pohledů a komentářů. Byly měkké, lesklé, hřály jako nic jiného a v očích mnoha dam znamenaly víc než zásnubní prsten.

Nosily se do divadel, na plesy i jen tak do města. Kdo měl to štěstí a dostal se k nim přes známého nebo v Tuzexu, ten měl vyhráno. Babičky je dodnes ukrývají ve skříních zabalené v pečlivě vyžehleném prostěradle. Dnes by se za ně možná musely zpovídat ochráncům zvířat, jenže právě tyhle kousky z minulosti dnes na trhu lámou rekordy.

Tento kabát přežil režim i zákazy

Řeč je o norkových kožichách, které v dobách socialismu představovaly jeden z největších módních snů. Kdo ho měl, byl někdo. Kdo ho neměl, toužil po něm. Dnes jsou terčem kritiky ochránců zvířat a řada lidí by se s nimi na veřejnosti styděla ukázat. Přesto mají na trhu větší cenu než kdy dřív.

Na aukčních portálech se běžně prodávají za desítky i stovky tisíc korun. Například hnědý norkový model je aktuálně k mání za 98 tisíc. Černý kabát stejné značky za 92 tisíc. A pak jsou tu kousky z Řecka, označené značkami Blackglama nebo Amerimink, kde ceny startují na 54 tisících.

Norkový kožich měl cenu auta

V Československu měly norkové kožichy status, který dnes těžko najde srovnání. Za první republiky je nosily dámy z vyšších vrstev. Jedním z nejznámějších příkladů byla Hana Benešová, manželka prezidenta Edvarda Beneše, která vlastnila nejen kožich z norka, ale i z opice, dnes unikátní kousek uložený v Národním muzeu. Už tehdy byly kožešiny symbolem elegance a dobrého vkusu. Norkové kožichy však nenosily jen první dámy. Ve své době se staly oblíbeným klenotem celé řady známých osobností. Legendární Lída Baarová vlastnila několik kožichů, z nichž některé měly vyšší cenu než byl průměrný plat ministra.

Ve 40. a 50. letech se jejich dostupnost dramaticky snížila, ale popularita neklesala. Naopak. V 70. a 80. letech se norkový kožich stal v Československu absolutním vrcholem luxusu. K dostání byl prakticky jen přes Tuzex, tedy speciální obchodní síť, kde se nakupovalo za bony, jakousi socialistickou měnu směnitelnou jen neoficiální cestou. Znamenalo to složitou domluvu, známosti, trpělivost a hlavně peníze. Hodně peněz. Norkový kožich často stál víc než tehdejší škodovka.

Norků bylo potřeba desítky

Výroba jednoho kabátu nebyla zdaleka jednoduchá. Na jeden jediný model bylo potřeba až 80 norků. Kožichy se šily výhradně z hřbetních částí kožešin, kde je srst nejjemnější, nejlesklejší a nejpevnější. Kdo chtěl ještě větší okázalost, doplňoval norka o límec z lišky nebo sobola. Výsledkem byl oděv, který nejen zahřál, ale především okouzlil okolí. Jeho nošení nebylo v běžném životě úplně praktické, ale o to víc ho ženy vytahovaly na plesy, do divadel nebo při slavnostních událostech.

Doba se změnila. V roce 2017 byl v Česku oficiálně zakázán chov zvířat za účelem získávání kožešin. Zanikly poslední farmy a norkové kožichy zmizely z výloh i přehlídkových mol. Dnes se jejich nošení stalo kontroverzním tématem, odpůrci upozorňují na krutost výroby, zastánci připomínají historickou i kulturní hodnotu těchto oděvů.

Ať už stojíte na jakékoli straně, jedno je jisté: Staré norkové kabáty nezmizely. Naopak. Vracejí se zpátky, jen v jiné roli. Už nejde o módní hit, ale o vysoce ceněný artikl na trhu se sběratelským oblečením. Staré kožichy, které přežily ve skříních desítky let, se dnes prodávají za víc, než kolik za ně ženy tehdy zaplatily. A jejich hodnota neustále roste.

Zdroj: aukro.cz, glamourcabaret.cz, extra.cz, ahaonline.cz, flowee.cz