Týmy z elitní trojice po základní části extraligy na finále nedosáhly

Play-off je úplně nová soutěž. Takovou formulku často používají při úvahách po základní části extraligy a před začátkem vyřazovacích bojů většinou všichni aktéři hokejového dění. A letošní sezona je jen důkazem, že známé tvrzení nezůstalo pouze slovním spojením, ale stalo se skutečností.

Vždyť ani jeden z celků na prvních třech místech po odehrání dvaapadesáti kol se nedostal do finále. Znamená to, že na hokejisty Pardubic (na snímku), kteří vyhráli základní část takřka suverénním způsobem, zbyla v konečném účtování „pouze“ třetí příčka. Na jednu stranu je to medailový zápis Pardubic po jedenácti letech (tehdy v roce 2012 získaly titul), ale původní ambice nesmírně silného hráčského kádru i zkušeného trenérského vedení včetně majitele klubu směřovaly ještě výše.

Rozporuplné pocity jistě panují i v ostravském hokeji. Vítkovice obsadily po základní části druhou pozici a v klubu si všichni uvědomovali, že by to mohl být odrazový můstek pro útok na nejvyšší mety. Poté, co Vítkovice přešly ve čtvrtfinále přes Kometu Brno, absolvovaly nevídaně napjatou semifinálovou sérii s Hradcem Králové. K postupu do finále chyběl jen pověstný krůček. Jelikož to nevyšlo, budou Vítkovice v konečném pořadí extraligy figurovat „až“ na čtvrtém místě, tedy bez vytoužené medaile.

Zklamáním je závěrečná bilance pražské Sparty. Třetí celek po základní části s řadou renomovaných jmen na soupisce ale v play-off hned narazil na kompaktní Třinec. Pražané tudíž nepřešli přes šestý tým po základní části a po loňském stříbru jim patří páté místo.

Znamená to, že o zlato si to rozdají čtvrtý a šestý tým po základní části, což je vzhledem k tabulkovému postavení zřejmě překvapením, ale i potvrzením ohromné vyrovnanosti soutěže.

Mountfield Hradec Králové zvládl souboje s Libercem a nakonec i s Vítkovicemi. Už teď je finále největším úspěchem hradeckého klubu v historii. V minulosti se pokoušeli dovést tým k finálovému vrcholu zkušení trenéři Peter Draisatl, Václav Sýkora s Pavlem Hynkem, Vladimír Růžička a povedlo se až nyní Tomáši Martincovi, který je řadu let úzce spjat s hradeckým hokejem.

Respekt a uznání si zaslouží třinečtí Oceláři. V play-off museli dokonce do předkola, v němž vyřadili Litvínov. A následně si poradili i se Spartou a Pardubicemi. Velkou satisfakci určitě prožívají trenér Zdeněk Moták s asistentem Vladimírem Országhem.

Moták se po příchodu z Olomouce postupně adaptoval na třinecké hokejové prostředí a Országh si v Třinci vynahrazuje rychlý konec na střídačce Litvínova, kde byl před rokem a půl nekompromisně odvolán z funkce hlavního trenéra. A teď bojuje s klubem z opačného konce republiky o zlato.

zdroj: autorský článek