Trenér Bělohlav vzpomíná na Pardubice a Kometu Brno. Jsou to hokejová města, říká mistr světa
Mistr světa z roku 1996 Radek Bělohlav poznal během sportovní kariéry hokejový život z mnoha stránek. Jako hráč získal kromě zlata i bronz na světovém šampionátu 1998, v klubové sbírce má tři extraligové tituly. Trenérsky pracoval ve třech týmech nejvyšší soutěže a momentálně vede HC Tábor „jen“ ve druhé lize.
V rozhovoru pro Sportdeník.cz se Bělohlav ochotně vrátil ke svým předchozím trenérským štacím, ale vypíchl i některé body z hráčské kariéry.
Je známo, že jste první zkušenosti na střídačce sbíral v roli asistenta trenéra tehdejšího Mountfieldu České Budějovice, ale nepřešel jste s klubem do nového působiště v Hradci Králové. Pak jste se ale po několika letech na východ Čech vydal k angažmá do extraligových Pardubic. Jak na to vzpomínáte?
Není to zase tak dlouho. Byl jsem asistentem a poté i hlavním trenérem pardubického celku. Mohu říci, že Pardubice jsou jedním z nejhokejovějších měst. Lidi tam hokejem žijí. Když vyhrajete, jste jako pánbůh, když prohrajete, máte obrazně řečeno problém vyjít na ulici. V Pardubicích jsme měli slušný kádr, doba ale byla zvláštní a situace v klubu malinko jiná. I v hokeji je třeba trpělivě počkat a vidíte, jak se to obrací. Pardubice teď vedou extraligu.
Nedlouho po konci v Pardubicích jste se nečekaně ocitl v Kometě Brno. Jaké to bylo období?
Dělal jsem asistenta Liboru Zábranskému, který byl v té době šéfem nejen v klubu, ale i na střídačce. S Liborem se známe dlouho. Prošli jsme spolu jako spoluhráči kromě reprezentace i Budějovicemi, Vsetínem, pražskou Spartou. Byli jsme společně skoro všude, kde jsem působil. Na jaře jsem v Brně skončil jako trenér juniorů a dorostu. A práce v Kometě? Zase úžasná zkušenost, hokejová rodina. Brno je dalším z velkoklubů.
Máte na brněnskou Kometu vazby i v současnosti?
Potřeboval jsem jít domů, což je trenérský život. Řekl jsem si, že tři roky v Brně stačily, ale nechal jsem tam Liboru Zábranskému svého kluka. Syn totiž hraje za Kometu v juniorce.
Letos uplynulo dvacet let od doby, kdy jste jako hráč vybojoval s pražskou Spartou mistrovský titul v extralize. Vybavujete si tehdejší éru?
Hrát za Spartu, to bylo hezké. A ještě vyhrát titul, je vždycky fajn. Tenkrát v roce 2002 tým přivedli na vrchol trenér Václav Sýkora a asistent Pavel Hynek. Spartu sleduji i nadále.