Za komančů to byla chlouba, dnes má cenu malého luxusního auta. Kdo to má, je za vodou

Pamatujete si ještě na doby, kdy byl gramofon běžnou součástí obýváku, obvykle schovaný v nějaké té retro nábytkové sestavě, co se rozpínala od podlahy až ke stropu? Tenkrát jsme ho brali jako běžnou věc. Doma se hrálo všechno od Gotta přes Neckáře, Olympic, někdy i jazz nebo blues a děti poslouchaly Hurvínka a další pohádky. Dneska jsou některé desky sběratelským kouskem. A některé z nich skutečně mají hodnotu, že vám zaplatí třeba dovolenou, rekonstrukci koupelny nebo solidně vybavené nové auto.

Jak je možné, že věci, které byly ještě před dvaceti lety prakticky neprodejné a které někteří lidé skladují v krabicích ve sklepě, mají najednou takovou cenu? Je to jednoduché, vinyly se vrátily do módy. Ale víc než móda je za tím sentiment, autentická kvalita zvuku a především nedostupnost některých titulů. Desky, které v době svého vydání vyšly v malém nákladu, nebo byly nějakým způsobem cenzurované, stáhnuté z distribuce, nebo se prostě nechytly, jsou dnes mezi sběrateli extrémně žádané. A samozřejmě, čím lepší je jejich stav, tím dostanete víc peněz. Ale dostat se ke skutečně hodnotnému kousku už chce trochu štěstí a také nějaké ty znalosti.

Stává se to často. Lidi mi píšou: „Čau, hele, našel jsem doma krabici desek, je to k něčemu?“ Nebo: „Mám doma LPčka po tátovi, většina ze 70. let, jazz a blues, skoro nepoužívané, může to mít cenu?…“ Jasně, může. Ale záleží, co přesně to je, píše na svých webových stránkách pan Modrovous. Desky Karla Gotta, kterých Supraphon v 80. letech lisoval stovky tisíc, hodnotu obvykle nemají. Tedy pokud nejde o nějaký konkrétní titul, limitku, nebo exportní verzi. Běžné desky, které vyšly ve velkém a které se dají stále snadno sehnat, prostě nejsou vzácné. A vzácnost je v tomhle světě základní jednotkou hodnoty.

Desky v malém nákladu

Naopak desky, které vyšly v malém nákladu, často samonákladem nebo v době, kdy byl interpret na černé listině, jsou dnes ceněné. Příkladem je třeba Karel Kryl, zejména jeho exilová vydání, která nebyla běžně k dostání. Za LP Bratříčku, zavírej vrátka z 80. let, vydané mimo oficiální struktury, můžete získat okolo 15 tisíc. A pokud je ve špičkovém stavu, může se cena vyšplhat ještě výš. Další vyhledávanou kapelou je The Plastic People of the Universe. Jejich desky původně kolovaly jen po známých, nahrávaly se pokoutně a distribuovaly prakticky podpultově. Dnes jsou jejich původní lisy vysoce ceněné, a pokud někdo vlastní původní boxset, může počítat i s částkou okolo dvaceti tisíc.

Limitované edice

Zajímavá situace je i u limitovaných edic a špatně odhadnutých nákladů. Například desky Petra Jandy Asi se mi nebude chtít se vyprodaly hned čtrnáct dní po vydání. Vydavatel podcenil poptávku a dolis už nebyl možný, protože kapacita lisovny v Loděnicích byla obsazená na měsíce dopředu. A v tu chvíli se z běžné LP desky stal sběratelský předmět.

Záleží na stavu desky

Co se týče ceny, hodně záleží i na stavu desky. Spousta lidí má doma desky, které by teoreticky měly nějakou hodnotu, ale kvůli poškrábanému vinylu nebo zničenému obalu jsou v podstatě neprodejné. Desky se hodnotí podle škály od „Mint“ (nová, nerozbalená) až po „Poor“ (prakticky nepoužitelná). Stejně tak důležitý jako samotná deska je i její obal. I když máte nepoškozený vinyl, ale obal je potrhaný a zničený, cena jde rychle dolů.

Zahraniční interpreti

Absolutním rekordmanem v prodeji gramodesek je první vylisovaná kopie slavné desky “The White Album” od The Beatles s číslem A0000001, kterou vlastnil Ringo Starr a která se prodala za neuvěřitelných 790 000 dolarů, tedy zhruba 18,5 milionu korun. Další kopie tohoto alba s číslem A0000023 vynesla majiteli přes 322  000 korun. Podobně vzácné jsou i desky, které nikdy neměly být vydány, třeba album Caustic Window od Aphex Twin, jehož jediný uniklý kus se v roce 2014 prodal za 315  000 korun. Zpěvák Prince zase stáhl z prodeje své The Black Album, ale některé kopie zůstaly v oběhu. Originální a neotevřený kus se později vydražil téměř za milion korun. A někdy rozhoduje dokonce náhoda. Například u alba The Freewheelin’ Bob Dylan kvůli chybě v lisovně vznikly desky s nesprávnými skladbami. Pokud takovou desku máte, její hodnota může přesáhnout i 820 000 korun. Obrovskou cenu mají i desky, které byly záměrně zničeny nebo zůstaly jen v několika málo exemplářích, jako v případě Franka Wilsona nebo skupiny The Five Sharps. Také některé desky kapel The Velvet Underground, The Rolling Stones nebo The Beatles dnes sběratelé cení na stovky tisíc korun.

Kde se takové desky prodávají

Desky můžete zkusit nabídnout na Aukru. Na této hlavní české aukční platformě můžete sledovat aktuální aukce i historie prodejů. Celkem snadno tam zjistíte, za kolik byla konkrétní deska naposledy vydražena. Některé desky se vydražily za velmi slušné částky. Třeba LP Labutie piesne od Hammela, Hladíka a Vargy se prodala za 25 tisíc korun, Dej mi vic… od Olympicu pak za 20 tisíc korun.

Alternativou je Discogs, světová databáze a tržnice v jednom. Zde si můžete ověřit přesné vydání desky (rozhoduje i label, rok a katalogové číslo) a uvidíte, za kolik se prodává ve světě. Ale pozor, ceny na Discogs často navýší ještě poštovné ze zahraničí, případně i clo. Vyhledat můžete i různé burzy a specializované skupiny na Facebooku. Lidé si na těchto místech radí, oceňují desky, vyměňují a nakupují.

Takže, jestli máte doma krabici LPček, než je pošlete do sběrného dvora, vygooglete si jejich názvy, ověřte vydání, prohlédněte stav a pak se zeptejte někoho, kdo se v tom vyzná. Možná držíte v ruce něco, co má hodnotu o dost větší než jste si mysleli. A i když ne, neznamená to, že je to bezcenné. Desky dnes znovu ožívají.

Zdroje: tn.cz, seznam.cz, modrovous.cz