Sportovní legenda Vlastimil Bubník získal medaile z mistrovství ve fotbale i hokeji. V Brně po něm pojmenovali tramvaj

Když se dělali ankety o nejlepšího českého fotbalistu a hokejistu minulého století, na prvních místech byla jména jako Pepi Bican, František Plánička, Ivo Viktor respektive Dominik Hašek, Jaromír Jágr nebo Ivan Hlinka. Tito jmenovaní sportovci opravdu byli mistři svého sportovního oboru. Kdyby se však dělala anketa o nejlepšího „fotbalovohokejového obojživelníka“, tak by byl jednoznačně největším kandidátem Vlastimil Bubník. Tento sportovní všeuměl dosahoval v obou našich nejpopulárnějších sportech velkých úspěchů.

Bubník se narodil v Kelči, což je obec na Vsetínsku. Avšak své sportovní začátky směřoval do Brna, kde hrál fotbal za Královo Pole a poté za Rudou hvězdu Brno, zároveň se v jihomoravské metropoli věnoval i hokeji. A Brnu zůstal sportovně věrný i v dospělém věku.

Celkem nastoupil v naší nejvyšší fotbalové lize ke 103 utkáním, v kterých vstřelil 32 branek. Jednou se mu dokonce povedlo i vsítit hattrick a to 19. května 1959 a to do sítě Tatranu Prešov. Pověstný „prešovský beton“ měl asi v ten den velké trhliny…

Bubník má na svém kontě i pět utkání v evropských pohárech, samozřejmě taktéž v dresu Brna (RH Brno a Spartak ZJŠ Brno). V PVP se mu podařilo vstřelit tři góly, takže má výtěčný průměr 1,6 gólů na zápas. Bubník sehrál 11 reprezentačních utkání, v kterých zaznamenal čtyři góly. A teď přijde to hlavní, zúčastnil se i ME 1960 ve Francii. A právě domácímu týmu vsítil v zápase o třetí místo branku. Dokonce se o dva roky později mohl zúčastnit i světového šampionátu, on však dal přednost studiu.

Ale přece jenom si fanoušci pamatují Vlastimila Bubníka především jako hokejistu. I v tomto našem druhém národním sportu prožil klubovou příslušnost výhradně v Brně. Zatímco ale s míčem nedosáhl na titul, z kluziť si odvážel tolik prvenství, že mu na ně nestačily prsty obou rukou. Zpočátku s Rudou hvězdou Brno a následně se ZKL Brno posbíral 11 mistrovských titulů.

I co se týká reprezentace, i zde má jeho hokejová kariéra navrch. Už jenom čtyřnásobná účast na olympijských hrách stojí za potlesk (1952 – Norsko, 1956 – Itálie, 1960 – USA a 1964 – Rakousko). Na italské olympiádě byl vlajkonošem české výpravy a z Rakouska si tým přivezl bronzové medaile. Dohromady na čtyřech olympiádách si Vlastimil Bubník připsal 36 kanadských bodů. Od té chvíle byl na čele olympijských hokejových statistik. Až v roce 2010 ho překonala finská legenda Teemu Selänne.

Ze světových šampionátů (které hrál v letech 1952–1956, 1960–1961 a 1963–1964) si Bubník přivezl jedno stříbro a tři bronzové kovy. Celkem oblékl 127x reprezentační dres a vsítil 121 gólů.

„Vlasta byl všeuměl. Na co sáhl, to mu šlo. Ať vzal tenisovou raketu, ať bouchl basketbalovým balonem, fotbal hrál za národní mužstvo, o hokeji ani nemluvě. Matka příroda mu opravdu nadělila sportovní genialitu,“ uvedl Bubníkův spoluhráč Jaromír Meixner.

Možná se mnoho neví, že Bubníkova žena Hana získala jako moderní gymnastka na MS světa stříbrnou a bronzovou medaili.

V roce 1997 ho IIHF (mezinárodní hokejová federace) zařadila do své Síně slávy. Do české Síně slávy byl jmenován o 11 let později. Zajímavé pocty se Vlastimilu Bubníkovi dostalo v roce 2016, kdy byla po tomto úžasném sportovci pojmenována nově dodaná tramvaj. Kde jinde než v Brně, takže přesněji šalina. Stalo se tak rok po jeho úmrtí.

Mezi sportovní obojživelníky patřil např. i Jaroslav Drobný, který předvedl ještě větší sportovní kousek. Vyhrál Wimbledon a byl mistrem světa v hokeji. Jak by řekl klasik: Pánové, kdo z vás na to má?

Zdroj: redakce, idnes.cz , wikipedia.org