Bratr nám bude na palubovce chybět, říká Radek Pumprla o bývalém kapitánovi reprezentace

Basketbalista pražské Slavie Radek Pumprla je mladším bratrem bývalého kapitána české reprezentace Pavla Pumprly, který přivedl národní tým k senzačnímu šestému místu na mistrovství světa 2019 v Číně. Oba sourozenci hráli ještě v minulé sezoně společně za jeden klub, ale od letošního léta figuruje na ligové soupisce jen Radek Pumprla. Důvod je prozaický: starší a zkušenější borec z této bratrské dvojice ukončil aktivní hráčskou kariéru.

Radek Pumprla (na snímku po tréninku v hale v Edenu v srpnu 2023) v rozhovoru pro SportDeník.cz přiblížil nejen Pavlovo loučení s hrací plochou, ale i svoji ligovou kariéru.

Dovolte začít krátkým ohlédnutím. Jak jste prožíval tažení českých basketbalistů na MS 2019 pod kapitánským vedením vašeho bratra?

Výborně. Všechny reprezentanty znám i přes bráchu a vnímal jsem, co dokázali. Možná, že jsem měl i větší radost, než Pavel. To, že se stal basketbalovou osobností, si vydobyl díky skvělé kariéře. Odpovídala tomu, jaké má motto: vést příkladem a ukázat, jak se máš chovat.

Co pro vás znamenal fakt, že se potkáváte na hřišti v roli spoluhráčů?

Bylo příjemné, že jsme nějakou sezonu stihli odehrát společně v pražské Slavii. V dubnu se Pavel rozhodl pro loučení s aktivní kariérou. Určitě nám bude na palubovce chybět. Ve Slavii ale zůstává sportovním manažerem. Kromě toho působí jako konzultant i ve firmách mimo sport.

Nesmíme zapomenout ani na vaši sportovní dráhu v rámci české nejvyšší soutěže. Kde jste všude hrál?

Pocházíme ze Zábřeha na Moravě a začínal jsem v Mohelnici. Pak jsem hrál za Zlín, Brno, Ostravu a nyní jsem ve Slavii Praha. Mým působištěm tak byla tři největší česká města a přitom bydlím rád na vesnici a ne ve městě.

Na co z dosavadní kariéry nejvíce vzpomínáte?

Určitě na stříbrnou medaili z mistrovství Evropy hráčů do šestnácti let v roce 2012, hrálo se v Pardubicích. Byl to nečekaný úspěch, takže ho stavím nejvýše. Tým vedl Petr Treml a z tehdejších spoluhráčů mohu jmenovat Martina Peterku, Radovana Kouřila. Jsme jeden ročník.

Zdroj: autorský článek