Vědci potvrdili, že dlouho zakořeněná pravda je lež: Kolik hodin denně opravdu potřebujete spát

Dlouhá léta se traduje, že ideální je naspat osm hodin denně. Moderní vědecké poznatky ale ukazují, že tato poučka neplatí pro každého. Délka spánku se odvíjí od věku, genetické výbavy i životních zvyklostí konkrétního člověka. Navíc mnohem důležitější než samotný počet hodin je kvalita spánku a jeho pravidelnost.

V posledních letech se stále častěji ukazuje, že pro každého je ideální délka spánku jiná. To, co platí pro jednoho člověka, nemusí fungovat u druhého. Spánek je složitý proces, který ovlivňuje mnoho faktorů od genetiky přes životní styl až po zdravotní stav. Vědci proto doporučují nezaměřovat se jen na počet hodin, které naspíte, ale hlavně na kvalitu spánku a jeho pravidelnost.

Ideální délka spánku je individuální

Studie potvrzují, že to, kolik hodin spánku potřebujeme, se mezi lidmi liší. Záleží přitom na věku, životním stylu a někdy i na pohlaví. Nedostatek spánku i jeho nadbytek mohou vést k problémům s pamětí, koncentrací a celkovým zdravím. Vědci při rozsáhlých analýzách, do kterých se zapojily stovky tisíc lidí, zjistili, že univerzální doporučení ohledně osmi hodin je spíše zjednodušující mýtus.

Někteří lidé jsou ranní ptáčata, kteří fungují nejlépe v brzkých hodinách, jiní jsou naopak sovy a jejich organismus je aktivnější večer. Tyto vrozené rozdíly určují, kdy se cítíme ospalí a kolik spánku naše tělo skutečně vyžaduje.

Nemalou roli však hraje i prostředí, ve kterém usínáme. Teplota ložnice, hlučnost, světlo nebo pohodlí postele rozhodují o tom, zda se vyspíme kvalitně. Dlouhodobě nepravidelný režim, přerušovaný spánek nebo špatné podmínky v ložnici mohou dokonce zvyšovat riziko srdečně-cévních onemocnění či cukrovky a dalších zdravotních problémů.

Kvalita spánku

Počet hodin strávených v posteli neurčuje vždy stoprocentně to, zda je náš spánkový režim v pořádku. Pokud je spánek lehký a často přerušovaný, nedokáže tělo správně regenerovat. Naopak kratší, ale hluboký a ničím nerušený spánek je obvykle pro náš organismus mnohem lepší.

Proto se odborníci zaměřují především na kvalitu spánku. Doporučují chodit spát i vstávat pravidelně ve stejný čas, aby si tělo zvyklo na stabilní rytmus. Pomáhá také vyhnout se před spaním těžkým jídlům, alkoholu a kofeinu. Večerní klidné rituály, jako je čtení nebo meditace, mohou navodit uvolnění a usnadnit usínání.

Zaměřte se také na správné podmínky v ložnici, jako je tma, ticho a teplota kolem 18–20 °C. Vyplatí se také investice do kvalitní matrace, protože špatné lůžko může mít značný vliv na to, jak se v noci vyspíte. Pocit únavy po probuzení je signálem, že spánek nebyl dostatečně kvalitní, a v takovém případě je vhodné hledat příčinu nebo se poradit s odborníkem.

Příklady z praxe

Představte si dvě situace. Jan spí každou noc přibližně šest hodin, ale jeho spánek je hluboký a nepřerušovaný. Přes den je soustředěný a plný energie. Petr naproti tomu tráví v posteli devět hodin, ale často se během noci budí a ráno je nevyspalý. Přesně tento případ ilustruje skutečnost, že délka spánku sama o sobě nerozhoduje o tom, jak dobře budeme odpočatí.

Někteří lidé tedy spí dlouho, ale přesto jsou unavení. Příčinou může být v některých případech i vážnější problém, například spánková apnoe, stres či jiné zdravotní potíže. V takových případech je nutné vyhledat lékařskou pomoc a řešit samotnou příčinu poruchy spánku.

Zkušenosti také ukazují, že potřebu spánku výrazně ovlivňuje i životní styl. Lidé, kteří pravidelně sportují, mají vyvážený jídelníček a dodržují stejný spánkový režim, se cítí odpočatí, i když toho naspí méně. Naopak ti, kteří mají sedavý způsob života a jsou pod neustálým stresem, často potřebují více hodin, ale jejich spánek bývá méně kvalitní.

zdroje: aasm.org, cdc.gov, theguardian.com, sleep.hms.harvard.edu