Vědci mají jasno: Kdo vstává v tento čas, má nižší IQ a horší rozhodování. Patříte mezi ně?

Každý to máme jinak. Někdo vstává i o víkendu v šest ráno bez budíku a ještě si u toho s radostí zazpívá. Jiný by v ideálním světě spal do oběda a kdyby nemusel, celý den by z postele snad ani nevylezl. Vstávání je pro každého individuální záležitostí a hodně vypovídá o našem těle, zvycích i vnitřním biorytmu. A právě ten vědci zkoumají.

Z rozsáhlých studií začínají vyplývat zajímavé souvislosti mezi tím, kdy ráno vstáváme, a tím, jak náš mozek funguje. Chronotyp, tedy vnitřní nastavení našeho biologického hodinového systému, totiž neovlivňuje jen to, kdy máme hlad nebo kdy se nám chce spát, ale třeba i schopnost soustředění, kvalitu rozhodování a v některých případech dokonce i výsledky v inteligenčních testech. A právě některé časy vstávání teď vědce zaujaly víc než jiné.

Vědci zkoumali časy vstávání

Chronotypy, tedy přirozené nastavení našeho spánkového rytmu, se v posledních letech staly horkým tématem vědeckého výzkumu. Zatímco dříve panovalo přesvědčení, že ranní ptáče dál doskáče, dnes se ukazuje, že čas vstávání může mít hlubší souvislosti s naším mentálním výkonem. Vědci z prestižních univerzit sledují tisíce lidí a měří nejen to, kdy vstávají, ale i jak jejich mozek funguje během dne a to včetně IQ testů, paměťových úloh nebo rychlosti rozhodování.

Jedním z nejčastěji zkoumaných fenoménů je tzv. sleep inertia, tedy mozková „kocovina“ krátce po probuzení. Ukazuje se, že hned po otevření očí je náš mozek ještě hodiny pomalejší, než si myslíme. Zpomaluje se logické myšlení, zhoršuje se pozornost i schopnost řešit problémy. Když k tomu připočteme fakt, že určité chronotypy mívají v průměru vyšší IQ než jiné, začíná se rýsovat zajímavý obrázek o tom, jak náš denní režim ovlivňuje víc než jen náladu.

Brzké vstávání jako známka nižší inteligence?

V rámci jedné z největších studií svého druhu analyzovali britští vědci data více než 26 000 lidí. Zaměřili se nejen na čas vstávání, ale i na výsledky kognitivních testů. Lidé, kteří vstávají později, typicky kolem 9. až 11. hodiny dopolední, dosahovali v průměru lepších výsledků než ti, kdo vstávají extrémně brzy. Noční sovy byly rychlejší v logickém uvažování, lépe si pamatovaly fakta a prokazovaly vyšší kreativitu.

Naopak ti, kdo vstávají pravidelně kolem 5. až 6. hodiny ráno, vykazovali v některých oblastech nižší skóre, a to i přesto, že bývají považováni za disciplinované a spolehlivé. Vědci však upozorňují, že to neznamená, že ranní vstávání je samo o sobě špatné, jen to nemusí být ideální z hlediska mentální ostrosti. Navíc mozek každého člověka funguje jinak a přizpůsobuje se dennímu režimu, takže univerzální pravda neexistuje.

Ráno moudřejší večera? Spíš naopak

Tvrzení, že ráno se rozhoduje nejlépe, věda spíš vyvrací. Kvalita rozhodování totiž závisí na tom, kdy je člověk v souladu se svým vnitřním rytmem. Pro noční sovy je ranní schůzka noční můrou, jejich mozek totiž ještě nenaskočil do plného režimu a rozhodování v tuto dobu může být pomalejší a nepřesné. Sleep inertia přitom může trvat 30 minut, ale i několik hodin, a její účinky bývají srovnatelné s mírnou intoxikací.

Jinými slovy, pokud vstáváte v době, která není v souladu s vaším biologickým nastavením, mozek může podávat slabší výkon. A to se může projevit na školních výsledcích, v práci i v běžném životě.

V kolik tedy vstávají ti „chytřejší“?

Konkrétní časy, které studie označují za kognitivně výhodnější, se pohybují mezi 9. a 11. hodinou dopolední. Právě v těchto hodinách vstávají lidé s večerním chronotypem, tzv. noční sovy, kteří v průměru dosahují vyššího IQ, lepší paměti a větší flexibility v řešení úloh. Neznamená to ale, že všichni, kdo si rádi přispí, jsou automaticky géniové. Spíš to ukazuje, že pokud máte možnost přizpůsobit si režim vlastnímu tělu, může to mít pozitivní vliv na mentální výkon.

Na opačné straně spektra jsou extrémní ranní typy, ti, kdo vstávají pravidelně mezi 4. a 6. hodinou. Právě u nich byly v některých studiích zaznamenány nižší výsledky v IQ testech a horší výsledky při řešení složitějších úloh, zejména krátce po probuzení.

Zdroj: theguardian.com, peninsuladoctor.com, kondice.cz