Nevěřte babský radám. Dát si šlofíka po obědě je špatný nápad s ničíte si zdraví, varují lékaři

Také milujete ten pocit, když se po vydatném nedělním obědě může natáhnout na gauč? Jenže tenhle oblíbený zvyk může být pro naše zdraví překvapivě škodlivý. Místo odpočinku si možná nevědomky koledujeme o pálení žáhy, kila navíc a hlavně o totálně rozhozený spánkový rytmus. Lékaři o tom vědí své.

To, že býváme ospalí po jídle není žádný projev lenosti. Věda pro takovou ospalost má dokonce odborný název: postprandiální somnolence. Lidově a mnohem výstižněji tomu říkáme „poobědové kóma“. V toto okamžiku tělo začíná trávit, což je energeticky náročný proces. Uvolňují se hormony, které mohou ovlivnit náš mozek, a pokud byl oběd obzvlášť tučný nebo plný sacharidů, výkyvy krevního cukru udělají své. Nutkání zavřít oči je v tu chvíli naprosto přirozené. Problém ale je, co s tímto nutkáním uděláme. Zalézt do postele nebo se svalit na gauč, totiž může být velká chyba. Ukazuje se, že není šlofík jako šlofík a ten rozdíl mezi nimi je pro naše zdraví naprosto zásadní.

Proč se nedoporučuje spaní hned po jídle

Když si lehneme s plným žaludkem, hlavní roli hraje obyčejná gravitace. Naše tělo je navržené tak, aby trávilo primárně ve vzpřímené, nebo alespoň sedící poloze. Jakmile si lehneme, celý proces trávení se výrazně zpomalí. Jídlo zůstává v žaludku déle, než by mělo, a co je horší, žaludeční kyseliny mají téměř otevřenou cestu zpět do jícnu. Může nás pak pálit žáha, trápit nás nepříjemný pocit plnosti, kyselé říhání nebo v horším případě i plnohodnotný reflux. Pokud se to děje opakovaně, mluvíme o refluxní chorobě jícnu , která může vést až k poškození sliznice jícnu. Trávení vleže je prostě pro tělo nepřirozená dřina.

Kromě zažívacích potíží je tu ještě jeden problém, kalorie. Když si okamžitě po jídle lehnete, tělo nemá absolutně žádnou šanci přijaté kalorie spálit a využít jako okamžitou energii. Místo toho je rovnou přepne do úsporného režimu a uloží do tukových zásob. Z dlouhodobého hlediska to přispívá k nárůstu hmotnosti. Lékaři proto radí jasně: po hlavním jídle vydržte alespoň dvě, ale ideálně tři hodiny, než si dopřejete horizontální polohu.

Zabiják nočního spánku jménem siesta

Dobře, řeknete si, počkám tedy ty dvě hodiny a pak si na hodinku zdřímnu, abych dohnal energii. Jenže, zatímco jsme vyřešili problém s trávením, dostáváme se k problému číslo dvě: narušení spánkového cyklu. Jakýkoli delší odpolední spánek nad 30 minut, si začne podle vědců vybírat krutou daň v noci. Během delšího šlofíku se totiž tělo stihne propadnout do hlubokých spánkových fází. Probudit se z nich je často obtížné. Cítíme se zmatení, dezorientovaní, malátní a paradoxně často ještě unavenější než předtím. Odborně se tomuto stavu říká spánková setrvačnost.

A co je možná ještě horší, takovým dlouhým šlofíkem si narušíte takzvaný spánkový tlak. To je zjednodušeně řečeno potřeba spánku, která se v těle přirozeně hromadí od chvíle, kdy ráno vstanete. Když velkou část tohoto tlaku uspokojíte odpoledne, večer se vám prostě nechce spát. Budete se převalovat, usínání potrvá mnohem déle a kvalita nočního spánku rapidně klesne. Vytváříte si tak nebezpečný začarovaný kruh: špatně spíte v noci, takže jste přes den unavení, dáte si dlouhý šlofík, a proto zase špatně spíte v noci.

Kdy je šlofík naopak prospěšný

Teď to ale může vypadat, že jakýkoli spánek během dne je špatný. Není to tak. Existuje totiž výjimka, které experti naopak tleskají a vřele ji doporučují. Jmenuje se „power nap“.

Jde o velmi krátké, cílené zdřímnutí, které by mělo trvat ideálně jen 10 až 20 minut. Maximální hranice, přes kterou byste neměli přetáhnout, je 30 minut. V tomto krátkém časovém okně se totiž nestihnete propadnout do zmíněného hlubokého spánku. Zůstanete jen v lehkých fázích. Takový mikrospánek funguje jako bleskový restart celého systému. Prokazatelně zlepšuje náladu, zvyšuje bdělost, zostřuje kognitivní funkce, zlepšuje krátkodobou paměť a zkracuje reakční dobu. Je to jako dolít si šálek silné kávy, ale bez kofeinu a následného propadu. Ideální čas na takové zdřímnutí je obvykle mezi 13. a 15. hodinou, kdy na nás doléhá přirozený cirkadiánní útlum. Těch 20 minut vás osvěží, ale ještě neohrozí váš noční spánkový režim. Vyhnout by se mu měli ale lidé, kteří trpí nespavostí.

Zdroje: siloamhospitals.com, verywellhealth.com, harvard.edu, mojepsychologie.cz, sleepfoundation.org,