Největší umělecký přešlap: Tento pomník hyzdí Prahu už téměř 20 let. Sochaře bodá jako trn v oku

Jeden z nejkontroverznějších pomníků v naší metropoli vyvolává silné reakce nejen mezi Pražany, ale i mezi významnými českými umělci, jako je například David Černý nebo Jiří David. Výtvarníci si stěžují na nevkusnost i na chybějící uměleckou hodnotu.

Kritizovaným dílem je bronzová plastika potrhané české vlajky stojící v Praze na Klárově, kterou v roce 2006 vytvořil všestranný český umělec Vladimír Preclík. Dílo má být vzpomínkou na odbojáře, kteří zahynuli během nacistické okupace Československa. Vlajka stojí na kamenném podstavci a její součástí je nápis „Postůj v úctě před památkou obětí a vítězů“.

Známí čeští umělci jsou sochou otráveni

Tento pomník sochaře bodá jako trn v oku. Svůj názor na něj má také například tvůrce známých kontroverzních plastik David Černý, který původně výběrové řízení na vytvoření památníku obětem druhého odboje vyhrál, ale zadavateli zakázky byl nakonec odmítnut. Ti si tak vybrali umělce, který v soutěži skončil na druhém místě, tedy Vladimíra Preclíka.

Ne moc pozitivní názor má na sochu i Jiří David, vizuální umělec, jehož nejznámějším dílem je neonové srdce, které svítilo nad Pražským hradem koncem posledního funkčního období prezidenta Václava Havla. Tomu se nelíbí především skutečnost, že dílo není nikterak umělecky hodnotné, ale je pouze obrazem politické zakázky.

Ohledně pomníku na Klárově se mimo jiné vyjádřil také kunsthistorik Zdeněk Lukeš. Tomu se na něm nelíbí zejména jeho podstavec a umístění. Plastika jako taková ale podle něj až tak špatná není. Naráží však na to, že umístění takového díla je samostatná odborná disciplína, na kterou už dnes téměř nikdo nebere zřetel.

Negativně je vnímáno i druhé dílo na Klárově

Socha Vladimíra Preclíka však není zdaleka jediným kritizovaným dílem v Praze. Druhý kontroverzní památník se nachází také na Klárově a je jím socha okřídleného lva, kterou vytvořil britský sochař Colin Spofforth. Ta byla slavnostně odhalena v roce 2014 a má být vzpomínkou na československé letce, kteří během druhé světové války působili v Britském královském letectvu.

V tomto případě je negativně pohlíženo nejen na samotný vzhled sochy, ale také se zvedla vlna nevole ohledně toho, že na vytvoření památníku nebylo realizováno žádné výběrové řízení. Praha jej dostala jako dar, a tak se zkrátka na Klárov umístil bez jakéhokoliv předem plánovaného projektu.

Spousta lidí navíc vůbec netuší, kdo je autorem dané plastiky, nebo se jim nelíbí skutečnost, že se nejedná o českého umělce. Památkáři jednu dobu trvali na odstranění památníku z prostoru Klárova, nicméně Praha 1 s tím nesouhlasila a nakonec si prosadila své – a dílo tak na místě stojí dodnes.

Největší zájem o pomníky mají vandalové

Pomníky v naší metropoli na tom obecně nejsou nejlépe. Byť se jedná o němé vzpomínky na významné historické události a oběti, které během nich padly, lidé o ně nejeví nijak velký zájem. Některé z nich, jako je například zmíněné dílo Vladimíra Preclíka, jsou navíc podle mnohých nevkusné, a prakticky jediní, kdo se o ně nějakým způsobem zajímají, jsou vandalové a zloději.

Sochy bývají často poškozovány, vandalové z nich olupují materiál, sprejují na ně různé nápisy nebo odřezávají bronzové části. Často se opilí výtržníci na pomníky věší, okopávají je a lezou po nich, čímž je také ničí. Jednou dokonce došlo k incidentu, kdy byla jedna z pražských soch kvůli takovému chování zborcena.

Zdroje: lidovky.cz, kudyznudy.cz, echo24.cz, wave.rozhlas.cz, nasepraha.cz