Lékaři objevili nový druh cukrovky. Diabetes 5. typu nesouvisí s obezitou a je velmi nebezpečný
Sledovat v Google Zprávách
Na světě neustále přibývá pacientů s cukrovkou a většinou jim je diagnostikován diabetes 1. nebo 2. typu. Mezi lékaři se ale začalo mluvit i o dalších typech.
O cukrovce už asi slyšel každý z nás. Jenže někteří lidé v tom stále nemají jasno a když se potkají s diabetikem, často mu kladou otázky typu: „A je to nakažlivé?“, „Máš těžší nebo lehčí cukrovku?“. Na tyto otázky jsou diabetici poměrně zvyklí, ale i když je cukrovka chronickým onemocněním, lidé stále netuší, o co vlastně jde.
Ti neznalí sice většinou ví o dvou typech, které označují jako těžší a lehčí, ale v současnosti se lékaři baví i o cukrovce pátého typu, kterou zná málokdo. A právě to může být i nebezpečné.
Diabetici si musí hlídat glykemii a včas na ni reagovat
Diabetici sice mají určitou dietu, ale rozhodně ne takovou, jak si mnozí představují. Neznamená to, že nesmí žádný cukr, ale musí si hlídat počet sacharidů ve stravě. Občas se totiž stane, že se dostanou do hypoglykemie a právě v ten moment cukr naopak potřebují. Aby se do takového stavu nedostávali často, musí dodržovat určitý režim a hlídat si glykemii.
V minulosti si museli několikrát denně píchnout inzulin a když to nestačilo, bylo potřeba dopíchnout další dávku. Dnes už s tím některým diabetikům pomáhají například inzulinové pumpy a hlavně senzory. Ty měří glykemii každých pár minut. Diabetici tak mají neustálý přehled o tom, jakou mají hladinu cukru v krvi. Kromě toho jim tuto hladinu může pomoci ohlídat i pumpa.
S kompenzací diabetu pomáhají i moderní technologie
Pokud inzulinová pumpa spolupracuje se senzorem, pomáhá s dobrou kompenzací cukrovky. Jakmile se k ní dostane informace o tom, že uživatel jde do hyperglykemie, začne přidávat po malých dávkách inzulin, aby tomu zabránila. A když jde naopak uživatel do hypoglykemie, inzulin ubírá.
Není to jednoduché onemocnění, není tedy divu, že mu nerozumí každý. Alespoň základní znalost by ale měl mít každý. Nejen proto, že tím můžeme v krajním případě někomu zachránit život, ale také abychom si všimli, když někdo z našich blízkých začne vykazovat známky této nemoci.
Cukrovka se totiž často objeví i u lidí, kteří si myslí, že jsou zcela zdraví. A jak se ukazuje, nekončí to jen u dobře známého prvního a druhého typu. Lékaři totiž přišli na to, že existují i další formy diabetu, o kterých veřejnost skoro nic neví.
Diabetes 5. typu
Určitě jste doposud alespoň zaslechli o diabetu 1. a 2. typu. Vedle těchto dvou dobře známých typů se však objevuje také 5. typ. Ten byl dlouho přehlížen. Tento typ vzniká hlavně u lidí, kteří dlouhodobě trpěli podvýživou, zejména v dětství či dospívání, což poškodilo vývoj slinivky a její schopnost produkovat inzulin.
Cukrovka, která se tak netváří
Mezi typické příznaky diabetu 5. typu patří ztráta hmotnosti, žízeň, časté močení, únava a vysoká hladina cukru v krvi. Tento typ se často objevuje u mladých, štíhlých lidí z oblastí s podvýživou. Jenže bývá chybně označen za diabetes 1. typu. A v tu chvíli nastává problém.
U takového typu je standardní léčba inzulinem. Jenže u těchto pacientů slinivka sice nepracuje správně, ale jejich tělo je na inzulin mnohem citlivější. Běžná dávka pro diabetika 1. typu tak může způsobit prudký pád glykemie a během pár minut je ohrozit na životě.
Správná diagnóza by proto měla zahrnovat i kontrolu tělesné hmotnosti a BMI, laboratorní testy na inzulin a protilátky, vyhodnocení inzulinové rezistence a vyloučení genetických typů cukrovky.
Pro některé lidi proto může být až děsivé, že diabetes 5. typu byl oficiálně uznán až v roce 2025, když ho International Diabetes Federation znovu zařadila mezi rozpoznané formy diabetu. Za tu dobu mohlo dostat spoustu pacientů špatnou diagnózu a tím pádem i špatnou léčbu.
Léčba je jiná než u diabetiků prvního a druhého typu
U diabetu 5. typu je nejdůležitější dostat tělo zpátky do kondice. To znamená hlavně pořádně jíst a doplnit tělu bílkoviny a živiny, které mu chyběly. Když se slinivka trochu probere, mohou pomoci i tablety, které ji povzbudí, aby inzulin zase začala vyrábět. A pokud to nestačí, nasazují se malé dávky inzulinu, ale opravdu opatrně, aby diabetika nedostávaly do hypoglykemie.
V každém případě je léčba u různých pacientů individuální. Tato nemoc ukazuje, jak je důležité mít přístup k základním potřebám, protože když tělu chybí dlouhodobě živiny, vznikne nemoc, kterou ani lékaři pořádně neznají.
