Česko může být brzy centrem nejdražších hub světa: V lesích rostou poklady za 100 tisíc Kč za kilo

Díky klimatickým změnám se Česká republika může stát místem, kde se bude dařit jedné z nejdražších surovin. Česká republika má potenciál stát se velkým hráčem na trhu s těmito surovinami.

Ještě nedávno se jevily jako exotický sen, který jsme si dopřávali spíše v zahraničí a za nemalé peníze. To se ale může co nevidět změnit, díky klimatickým změnám se poklad michelinských restaurací dostává i do naší půdy. V Itálii se již delší dobu potýkají s problémy, a to hlavně kvůli suchu. Jižní Morava a střední Čechy se tak stávají oblastí, která je pro pěstování lanýžů ideální. Díky ideální kombinaci teplot, srážek a vápenité půdy se Česká republika může stát lanýžovou velmocí.

Česká půda zvyšuje svůj potenciál

Z nedávné studie vyplývá, že v současné době je až 14 % české půdy ideální pro pěstování luxusní suroviny, kterou je burgundský lanýž. Podle predikcí a modelů se tento potenciál dokonce ještě mnohonásobně zvýší, v roce 2050 by mohl vyšplhat na své maximum. A může za to hlavně klimatická změna, díky ní se jih Evropy postupně stává méně vhodným místem pro pěstování, kdežto Česká republika začíná profitovat. A může to být profit oboustranný.

Lanýže totiž přispívají k ochraně půdy, podporují biodiverzitu a mykoturistiku. Jejich zvýšený výskyt na našem území by mohl mít pozitivní dopad na ekologii, ale i ekonomii. Jejich pěstování je ale mnohem větší alchymie, než se na první pohled zdá. Lanýž žije v symbióze s kořeny stromů, ideální jsou pro něho duby, habry, lísky nebo lípy. Ne vždy je ale jeho klíčení úspěšné, právě to dělá z jeho pěstování malou vědu.

Lanýže procházejí genetickým testováním

A právě z toho důvodu, že ne vždy je vysazení lanýžů úspěšné, vyvinula česká laboratoř genetické testy, které sazenice testují. Pěstování lanýžů na českém území v současné době zahrnuje kombinaci vědy, mikroskopie a mikrobiologie. Jedná se o výsledky dlouholeté práce manželského páru Lenky a Richarda Benešových. Právě Richard se k situaci v České republice vyjádřil následovně:

„Je tu klimatická změna a stále větší teploty, takže tak asi v posledních třech letech začíná být v Česku už téměř ideální prostředí pro pěstování lanýže burgundského.“

I přesto, že se lanýž může jevit jako surovina moderní gastronomie, není tomu tak. Jeho historie sahá až do roku 1360, kdy se v Glosáři objevila první zmínka o této pozoruhodné surovině. K jejich pěstování docházelo na lísce obecné a prodávaly se nejen ve světě, ale i v Praze. V roce 2023 byl lanýž oficiálně uznán jako zemědělská plodina České republiky, jeho pěstování je na našem území zcela legální. Pokud ale narazíme na lanýže ve volné přírodě, měli bychom se mít na pozoru. Jejich sběr je totiž zakázán a dokonce podléhá velmi přísným a vysokým sankcím.

Cena se liší podle druhu, vyšplhat se může velmi vysoko

Burgundský lanýž seženeme na trhu v cenovém rozmezí 15–40 tisíc korun za kilogram, v případě lanýže piemontského se cena může vyšplhat až na 100 tisíc. Jejich cena je ovlivněna hlavně náročným pěstováním, mnohdy trvá i 10 let, než nám lanýže začnou růst. Kvalitní sazenici seženeme odhadem za 1000 korun, pokud ale neprojde náročnými genetickými testy, je velmi nepravděpodobné, že se nám podaří z ní vypěstovat lanýž. A co víc – jeden nevhodný kus nám může zničit i okolní druhy.

Lanýže i nadále zůstávají luxusní surovinou, po které ale poptávka neustále roste. V České republice je založena Asociace Českého lanýže, pořádají se i festivaly a výstavy věnované této plodině, jejíž ambice jsou vysoké – má velký potenciál stát se symbolem udržitelného zemědělství a podpořit naši zemi. Klimatické podmínky jsou nakloněny tomu, aby se tato surovina u nás pěstovala ve větší míře a vznikaly další lanýžárny.

zdroje: asz.cz, kudyznudy.cz, eos.org, researchgate.net, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, plus.rozhlas.cz