Zjistila jsem, že nový kolega dostává v práci 2x tolik. Ještě ten den jsem šla za šéfem a tohle mu řekla

V práci trávíte víc času než doma, přesčasy berete jako samozřejmost, šéf vás chválí za skvělé výsledky a kolegové se na vás spoléhají. Všechno by bylo v pořádku, kdyby jednoho dne nevyšlo najevo, že nový kolega bere skoro dvakrát tolik. To přesně zažila Vlaďka, která už pět let pracuje v administrativě jedné menší české firmy.

„Nejdřív jsem si říkala, jestli nejde o nějaký omyl. Když jsem zjistila, že to je pravda, dost mě to vytočilo. Proč někdo, kdo právě přišel, dostává o tolik víc za stejnou práci?“ říká otevřeně Vlaďka, která se k informaci o rozdílné výši příjmu dostala náhodou, když nový kolega zapomněl otevřený e-mail na sdíleném počítači.

Nečekejte, že šéf ví všechno

Po několika hodinách zvažování, jestli má smysl to vůbec řešit, se rozhodla jednat.

„Ještě ten den jsem šla rovnou za šéfem a řekla mu napřímo: ‚Proč mám za stejnou práci nižší mzdu než někdo, kdo nastoupil po mně?‘ Snažila jsem se být nad věcí, ale chtěla jsem jasnou odpověď. Myslím, že ho moje přímá otázka trochu zaskočila, ale nemohla jsem to nechat být. V klidu jsem mu vyjmenovala svoje výsledky, připomněla loajalitu firmě, to, že vždycky, když je potřeba, přijdu a pomůžu, i když to není v pracovní době,“ popisuje Vlaďka.

A její šéf nakonec reagoval překvapivě otevřeně.

„Řekl mi, že ví, jak dobře vykonávám svou práci, ale že často lidé, kteří jsou ve firmě delší dobu, vypadají spokojeně a o peníze si jednoduše neřeknou. Naopak noví kolegové, hlavně mladší ročníky, jsou na pohovorech a při vyjednávání mnohem dravější a sebevědomější. Takže prostě dostanou víc, protože o to rovnou požádají,“ vypráví Vlaďka.

Právo máte, ale musíte se ozvat

Podle zákoníku práce máte právo na stejnou odměnu za stejnou práci, pokud jsou splněny srovnatelné podmínky: Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách. Rozhodující tedy není, kdo přišel do firmy dřív, nebo později. Výjimkou může být objektivní situace na trhu nebo ekonomické možnosti zaměstnavatele v době nástupu nového zaměstnance.

„Já jsem si zjistila, jaké platy se pohybují na podobných pozicích, abych měla konkrétní argumenty. To mi hodně pomohlo. Kdybych se jen rozčilovala nebo stěžovala, možná by to dopadlo úplně jinak,“ upozorňuje Vlaďka.

Připravte si argumenty, vynechte emoce

Experti na personalistiku potvrzují, že při žádosti o zvýšení platu je důležitá příprava a argumentace podložená fakty. Zaměstnanec by měl jasně říct, jaké přínosy představuje pro firmu, jak se zvýšily jeho povinnosti nebo proč si zaslouží vyšší mzdu vzhledem k trhu práce.

„Zmiňte výsledky a přínos. Zvýšení produktivity, úspory, nové klienty, lepší procesy nebo bezchybnost. Měřitelné úspěchy jsou nejlepší argument. Dalším vhodným argumentem je nárůst odpovědnosti – pokud se vám rozšířila agenda nebo vedete tým, je logické, že si řeknete o přidání. Pokud mzdy v oboru rostou a vy jste pod průměrem, je dobré to zmínit, informace o mzdách na podobných pozicích si můžete zjistit v internetové inzerci. Pokud máte nabídku od jiné firmy, nehrozte okamžitým odchodem. Můžete ale naznačit, že o vás mají zájem jinde,“ uvádí Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup.

Osobní důvody, jako například rostoucí náklady na život, hypotéka nebo splátky, naopak nejsou dobrým argumentem. Vlaďka nakonec dostala přidáno, sice nedostala úplně stejnou mzdu jako nový kolega, ale výrazně si polepšila.

„Řekl mi, že kdybych přišla dřív, možná bych brala víc už dávno. Ale aspoň něco,“ říká s úlevou.

Příběh Vlaďky potvrzuje jedno známé pravidlo: Zaměstnanci, kteří se ozvou, jsou na tom většinou lépe než ti, kteří jen mlčí a doufají, že si jich firma všimne sama.

„Opravdu doporučuji každému, kdo má pocit, že má méně než jiný kolega za stejnou práci, aby se nebál a šel za šéfem. Málokdy se něco vyřeší samo,“ uzavírá svůj příběh Vlaďka.