Zima, jakou Česko dlouho nezažilo. Pokud tento trend přetrvá, čekají nás přírodní katastrofy

V loňských a letošních zimních měsících jsme zažili situaci, která v mnoha ohledech vybočuje z běžného průběhu posledních let. Ačkoliv se na první pohled mohlo zdát, že jde jen o další mírnou zimu, něco takového v Česku ještě nebylo, alespoň ne v tomto rozsahu a podobě.

Podle odborníků může mít tento vývoj počasí následky, které se naplno ukážou právě na jaře nebo v létě. A proto zaznívají opatrná varování, že pokud se podobné scénáře budou v dalších letech opakovat, skončí to špatně. Největší dopady by mohli pocítit zemědělci, lesníci nebo ochránci přírody.

Teploty nad průměrem, sníh chyběl

Zima 2024/2025 se zařadila mezi patnáct nejteplejších od začátku 60. let, kdy se v Česku začaly systematicky měřit teploty. Průměrná teplota za prosinec, leden a únor dosáhla hodnoty 0,1 °C, tedy o 0,8 stupně více, než je dlouhodobý průměr. A i když se v minulosti objevily i teplejší sezóny, letošní zima byla výjimečná kombinací mírných teplot, minimálního množství srážek a velmi nízké sněhové pokrývky.

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu šlo o pátou nejsušší zimu v historii měření. V průměru napadlo pouhých 79 milimetrů srážek, což představuje jen 62 % běžného zimního úhrnu. Nejvýraznější deficit zaznamenala Morava, kde spadlo jen 64 milimetrů. Nejvíce srážek bylo paradoxně zaznamenáno v prosinci, v únoru pak meteorologové hlásili pouhých 30 % obvyklého množství.

Výrazný byl i nedostatek sněhu, zejména na horách. Například na Lysé hoře připadl nejvyšší denní úhrn nového sněhu 12. ledna, 40 centimetrů. Přesto zůstaly zásoby vody ve sněhu oproti normálu jen na polovině. V některých oblastech, především v nížinách, se sněhová pokrývka prakticky vůbec nevyskytla.

Následky pro přírodu mohou být velké

Nedostatek sněhu a deště během zimy není jen meteorologická zajímavost. Pro krajinu a zemědělství má poměrně velký význam, zvlášť tedy sníh, který se oproti dešti rozpouští pomalu a voda z něj má čas vsáknout se hluboko do půdy. Když chybí, rychleji přichází jarní sucho a rostliny mají problém růst. Letos už na začátku března hlásily některé oblasti, hlavně na jižní Moravě, první známky sucha. A pokud brzo nepřijde déšť, může to být pro úrodu velký problém.

Sucho ale netrápí jen farmáře. Bez sněhové pokrývky je půda náchylnější k promrzání, což může poškodit kořeny rostlin. Méně vlhkosti a malé zásoby vody ve sněhu také znamenají problém pro lesy, mokřady nebo hmyz, který přezimuje pod zemí. A ochránci přírody varují, že pokud se podobné zimy budou opakovat, může to mít dlouhodobé následky pro celý ekosystém.

Podle odborníků nás čekají holomrazy

Odborníci předpokládají, že v budoucnu u nás budou velmi častým jevem tzv. holomrazy, tedy mrazy bez sněhu. Sníh však působí jako přirozená izolační vrstva, chrání půdu, kořeny rostlin i živočichy před prudkým promrznutím. Když ale sníh chybí a teploty klesnou hluboko pod nulu, dopady na přírodu mohou být velké.

„To je pak charakteristické teplotami třeba pod –20 °C, ale bez sněhové pokrývky, což je asi ta nejhorší varianta pro přírodu,“ varuje klimatolog Pavel Zahradníček.

Změny počasí přitom nejsou žádná věc budoucnosti, dějí se už teď. Letos jsme zažili už osmou zimu v řadě, která byla teplejší než dlouhodobý průměr. Klimatologové navíc upozorňují, že právě zimní období se kvůli oteplování mění nejrychleji. A nejenže je tepleji, ale mění se i typ srážek. Tam, kde dřív padal sníh, teď častěji prší. To je problém třeba i pro horská střediska, která bojují s nedostatkem sněhu pro lyžaře.

Zdroj: ceskenoviny.cz, tn.nova.cz, zpravy.aktualne.cz