Zapomeňte na plískanice: Září přinese nečekaný zvrat prázdninového počasí. Předpovědi lámou rekordy

Září je pro většinu lidí symbolem konce léta a začátku všedních dnů. S návratem do školních lavic a kanceláří se tradičně spojuje i chladnější počasí a první podzimní deště. Letos ale meteorologové překvapili. První oficiální dlouhodobé výhledy, které byly ještě nedávno skoupé a spíše naznačovaly zamračený a deštivý začátek podzimu, se změnily. Aktuální analýzy Českého hydrometeorologického ústavu i následné interpretace přinášejí odlišný scénář.

Kdo čekal nevlídný přechod ze srpna do září, bude překvapen. Vývoj počasí posledních týdnů se totiž ukázal být natolik kolísavý, že předpovědi musely být upraveny. Meteorologové zdůrazňují, že dlouhodobé výhledy nejsou nikdy stoprocentně přesné. V tomto případě se ale zdá, že změna směřuje spíše k optimističtějšímu obrazu. Zatímco poslední srpnové dny naznačují spíše utlumenější charakter počasí, září podle nových výpočtů nabídne podmínky, které by se daly připodobnit k letním prázdninám.

Proměnlivost jako hlavní rys

Výrazným znakem konce srpna a začátku září je neustálé kolísání počasí. Ještě v polovině měsíce se zdálo, že převládne déšť a ochlazení. Teploty se střídaly mezi podprůměrnými a nadprůměrnými hodnotami, což vytvářelo dojem, že se podzim tentokrát přihlásí o slovo dříve. Oproti původním předpokladům se však situace vyvíjí jinak.

Podle aktuálního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu má být poslední srpnový týden chladnější, ale už od přelomu srpna a září se karty obracejí. První zářijové dny přinesou vyšší teploty, které se budou pohybovat kolem pětadvaceti stupňů, a minimální noční hodnoty se ustálí přibližně na dvanácti stupních. Některé modely dokonce počítají i s možností, že teploty na začátku září vystoupají ke třicítce, i když tuto variantu označují meteorologové za méně pravděpodobnou.

Jak se mění pohled meteorologů

Dlouhodobé výhledy jsou vždy jen obrazem určité pravděpodobnosti, nikoli přesným scénářem. V praxi to znamená, že meteorologové často dokážou s větší jistotou říci, jaké počasí se s velkou pravděpodobností nevyskytne, než určit přesné hodnoty. Každá nová série měření a modelových výpočtů proto může vést k dílčím úpravám předpovědi.

Na tomto principu staví i současné závěry. Odborníci zdůrazňují, že s velkou pravděpodobností se během prvních dvou zářijových týdnů podprůměrné teploty neobjeví. To je podstatná změna oproti minulým prognózám. Pro všechny, kdo si chtějí prodloužit atmosféru léta, to znamená jediné. Začátek školního roku bude mnohem příjemnější, než se původně předpokládalo.

Déšť, který zůstane pod kontrolou

Teplota není jediným parametrem, který meteorologové sledují. Důležitou roli hrají i srážky, které se v posledních týdnech objevovaly jen sporadicky. Suchý ráz počasí bude přerušen během posledních srpnových dnů, kdy se očekávají výraznější úhrny především na jihovýchodě a východě země. Tyto srážky vyrovnají sucho z předchozího období a pomohou vrátit bilanci blíže k normálu.

Následně se ale situace změní. Podle meteorologů by právě začátek září měl být nejsušším obdobím v rámci celého předpovědního intervalu. Celkově se však očekává, že období od třetí dekády srpna až do poloviny září bude z hlediska srážek spíše průměrné. To znamená, že vedle slunečných a teplejších dnů se objeví i občasné přeháňky, ale bez extrémních výkyvů.

Léto, které se nevzdává

K letošnímu létu neodmyslitelně patří i rekordní horké dny. Nejvýraznějším momentem byl 15. srpen, kdy na padesáti stanicích padla hranice 35 stupňů. Takové dny se označují jako supertropické a letos jich Česko zažilo už šest. Nejvyšší teplota, 36,9 stupně, byla zaznamenána v Dobřichovicích. Pro srovnání – v loňském roce, který byl globálně historicky nejteplejší, jich do poloviny srpna bylo sedm.

Nárůst počtu tropických i supertropických dnů je jedním z nejvýraznějších trendů posledních let. Data ČHMÚ ukazují, že od šedesátých let se počet dní s teplotou nad třicet stupňů zdvojnásobil a dny s hodnotami nad pětatřicet stupňů se objevují až desetkrát častěji. Přestože se letošní červenec v Česku pohyboval mírně pod dlouhodobým průměrem, v evropském měřítku však patřil k nejteplejším v historii měření.