Žádný Pražák neví, jak správně udělat toto moravské jídlo. Vždy to zkazí a je z toho nepoživatelná kaše

Na talíři to vypadá jednoduše. Tři běžné složky, známé z každé české domácnosti. Maso, příloha a něco zeleného. A přesto se kvůli tomuhle jídlu rozhořela na internetu vášnivá debata, která připomínala svatou válku mezi Prahou a Moravou. Zatímco na východě Čech tahle kombinace znamená nedělní klasiku, v hlavním městě z ní prý vzniká jen „šlichta“, jak zaznělo v diskuzi na webu Techsvět.cz.

Zkušenosti se liší, někdo přísahá na recept své babičky, jiný varuje před katastrofou, která nastane, když se použije mražený polotovar. V jednom z komentářů zaznělo: „Tady se to dědí, v Praze to opisují z netu.“ A další přidal: „Myslí si, že to uvaří podle videa, ale pak to chutná jak rozmočená houska.“

Tři složky, jeden průšvih

O čem je řeč? O moravském vrabci se špenátem a bramborovým knedlíkem. Na papíře působí banálně, ale ve skutečnosti jde o jedno z těch jídel, která se nedají ošidit. Maso z plecka nebo bůčku musí být opečené dozlatova, šťavnaté a lehce česnekové. Špenát jemný, voňavý po másle a česneku, bez zbytečné vody. A knedlík? Ten buď vynese jídlo do nebe, nebo ho pohřbí v těstovité břečce.

Nejčastější chyby podle diskutujících? Dusit maso místo pečení, ohřát špenát z mrazáku bez chuti a udělat knedlík z prášku. Jak se píše v diskuzi: „Tohle jídlo potřebuje čas, ne mikrovlnku.“

Trocha historie neuškodí

Název „vrabec“ je samozřejmě matoucí,  s ptactvem nemá tohle jídlo nic společného. Jde ale o vepřové, často bůček nebo plecko, které se krájí na menší kostky a peče dozlatova, někdy i s cibulkou. Špenát býval běžnou přílohou v rolnických domácnostech, stejně jako bramborový knedlík, který zasytí a jen tak se nepřejí.

Morava vs. Praha: bitva chutí

Na Moravě se tohle jídlo vaří po generace. Každá rodina má svůj způsob, někdo dává do špenátu smetanu, jiný peče maso na sádle a další přidává do knedlíku trošku majoránky. Všechno se dělá pomalu a poctivě. V Praze se ale často sází na rychlost a pohodlí. A výsledek podle komentářů? „Neidentifikovatelná hnědá omáčka, která se nedá jíst.“

Moravský vrabec není jen recept. Je to atmosféra, nedělní oběd, chvíle pohody. Nepeče se z nutnosti, ale z radosti. A to je právě ten rozdíl. Když člověk vaří jen podle receptu bez kontextu, bez znalosti detailů, výsledek nikdy nebude stejný. Tohle jídlo se nedá naučit za jedno odpoledne.

Malá rada na závěr

Jak to nepokazit? Základem úspěchu je správná úprava masa, vždy ho pečte, nikdy neduste. Opečené kousky musí mít zlatavou kůrčičku a zůstat šťavnaté, nesmí se rozpadat jako po několika hodinách v papiňáku. Stejně důležitý je špenát. Ten nesmí plavat ve vodě. Měl by být jemný, voňavý, připravený na másle a česneku, ne řídká zelená omáčka bez chuti. A co se týče přílohy, bramborový knedlík z pytlíku rovnou vyřaďte. Tohle jídlo si zaslouží domácí knedlík, nebo aspoň kvalitní, poctivě udělaný z dobré pekárny.

Chcete to zkusit? Udělejte si výlet na Moravu. Dejte si tohle jídlo někde, kde ho vaří tak, jak se má. Nebo si doma dejte čas. Nezkracujte postupy, dejte šanci česneku i máslu, připravte brambory den předem. Protože jak trefně zaznělo v diskuzi: „Tohle není jídlo. To je respekt ke kuchyni.“

Zdroje: techsvet.cz, apetitonline.cz, makova-panenka.cz