Zbabraný design nebo umělecký poklad? Za tuhle ošklivou vázu po babičce můžete dnes dostat až 50 000 Kč

Kolik z nás si pamatuje tu „divnou“ vázu na babiččině stole? Často byla barevná, robustní a v našich dětských očích – nebo i později – působila trochu nemoderně. Možná byla odsunuta do kouta, ukrývala sušené květiny nebo se jen stala součástí nepříliš oceňovaného rodinného dědictví. Možná je právě načase se jí omluvit. Ta zdánlivě nevzhledná věc, která možná stále leží u vás doma, se dnes může stát vyhledávaným sběratelským kouskem s hodnotou desítek tisíc korun.

Nedělní obědy u babičky jsou pro mnohé synonymem tepla domova, vůně čerstvě upečených koláčů a samozřejmě také specifické atmosféry starších domácností. V ní se často objevovaly předměty, které jsme vnímali jako součást koloritu doby. Mohly to být těžké závěsy, masivní nábytek nebo právě ty vázy, jejichž výrazné barvy a tvary nám připadaly zkrátka „babičkovské“. Málokdo tušil, že se s odstupem času pohled na tyto artefakty dramaticky změní.

Tajemství barevného hutního skla

Pochopení hodnoty tkví ve slovním spojení barevné hutní sklo. Nejde o sériovou výrobu. Hutní sklo je ručně tvarováno přímo u pece, často za použití dřevěných nástrojů a zručných technik, které vyžadují obrovskou zkušenost a cit pro materiál. Každý kus je v podstatě původní umělecké dílo. Tato technika umožňovala sklářským mistrům tvořit vázy, mísy nebo sochy s bohatými, často vrstvenými barvami, výraznými tvary a občas s řízeným výskytem bublinek, které dodávají sklu zvláštní charakter.

České hutní sklo zažilo obrovský rozmach především v poválečném období, zejména v 50. až 70. letech 20. století. Tehdy se na něm podíleli sklářští umělci světového jména, kteří posouvali hranice designu a řemesla. Jejich díla se vyvážela do celého světa a získávala si obdiv na mezinárodních výstavách. Bohužel, v domácím prostředí se na ně často hledělo s despektem, nejspíš pro jejich odlišnost.

Proč z „ohyzdných“ váz vyrostly sběratelské kusy?

Změna vnímání je fascinující. Co bylo kdysi považováno za těžkopádné, zastaralé nebo ošklivé, se nyní stalo předmětem zájmu sběratelů a milovníků designu. Proč? V první řadě jde o návrat k originalitě a řemeslu. V době masové výroby se vysoce cení každý ručně zhotovený předmět. Dále je to rarita. Mnoho kusů je jedinečných, a pokud přežily desítky let bez poškození, jejich hodnota stoupá.

Velký podíl na současné hodnotě má také odkaz renomovaných designérů. Spousta váz, které se nacházely v běžných domácnostech, pochází z dílen mistrů sklářů, jejichž jména jsou dnes pojmem. Aukční síně i specializovaní prodejci zaznamenávají rostoucí poptávku po českém hutním skle. Cena za skutečně kvalitní, designově zajímavý a dobře zachovaný kousek se může snadno vyšplhat k deseti, dvaceti, ale i padesáti tisícům korun, jak dokazují nedávné aukce, například z portálu Aukro.cz. Je to ukázka toho, jak se umělecká hodnota postupně znovuobjevuje.

Jak poznat ten pravý poklad?

Pokud máte pocit, že by se u vás doma mohl ukrývat takový skleněný poklad, věnujte pozornost několika znakům. Hutní sklo je často charakteristické svou hmotností a tloušťkou stěn. Hledejte bohaté, syté barvy, často vzájemně prolínající se nebo vrstvené. Povšimněte si i nepravidelností, bublinek nebo jemných nerovností, které svědčí o ruční práci a procesu foukání skla. Tvary bývají odvážné, organické nebo geometrické, typické pro design 50. až 70. let. Někdy, ale ne vždy, můžete na spodní straně nalézt signaturu autora nebo sklářské huti.

Příběh o „ošklivé“ váze z babiččiny kuchyně je silnou připomínkou, jak se vkus a hodnota mění s časem. Co bylo kdysi přehlíženo, je dnes oslavováno jako mistrovské dílo řemesla a designu. Je čas se těmto předmětům omluvit za to, jak jsme je kdysi vnímali. Podívejte se na staré rodinné poklady novým pohledem. Možná se i u vás doma skrývá umělecký klenot, který čeká na své znovuobjevení a ocenění.

A pokud byste chtěli takový poklad získat nebo prodat, aukční portály jako Aukro.cz dnes nabízejí širokou škálu hutního skla, kde se ceny za výjimečné kusy skutečně pohybují v řádech desítek tisíc korun, klidně i zmíněných 50 000 Kč. Je to krásný příklad toho, jak umění najde svou cestu zpět do srdcí sběratelů, bez ohledu na prvotní pohled.