Z počasí na červenec hrůzou vstávají vlasy na hlavě. Meteorologové varují, své plány raději přehodnoťte

Červenec bývá symbolem letní pohody, volnosti a plánovaných dobrodružství. Právě v tomto období vyráží většina Čechů na dovolenou, děti si užívají prázdnin a města i vesnice ožívají kulturními akcemi pod širým nebem. Avšak příroda si někdy postaví hlavu a ukáže, že ne všechno se dá naplánovat podle kalendáře.

Zatímco očekávání jsou jako každoročně nastavena na klasické letní dny, meteorologové už nyní naznačují, že letošní červenec se může zapsat do paměti výrazněji, než bychom si přáli. Podmínky, které se začínají rýsovat, mohou řadě lidí zkomplikovat jejich plány, ať už jde o dovolenou v přírodě, pobyt u vody nebo práci na zahrádce. Z aktuálních výhledů vstávají vlasy na hlavě.

Léto začne zostra

Letní prázdniny odstartují s výrazným nástupem teplého vzduchu od jihozápadu. Už během prvních červencových dnů mohou teploty v nižších polohách atakovat tropické hodnoty, zatímco na horách zůstanou o něco mírnější. Současně ale meteorologové upozorňují, že teplo nebude stabilní, ba naopak.

Kombinace vysokých teplot s vlhkostí znamená i zvýšené riziko bouřek, které mohou být lokálně silné. První předpovědní modely tak naznačují náročný vstup do letních prázdnin. Ačkoliv přesné scénáře se ještě mohou měnit, trend je jasný, červenec zřejmě nebude měsícem pohodových teplot ani chladných večerů.

Letní extrémy jsou na obzoru

Sezonní a sub-sezonní modely se shodují: Evropu a s ní i Česko čeká výrazně teplejší léto než bývá obvyklé. Více než 70% pravděpodobnost nadprůměrných teplot se týká prakticky celé střední Evropy. Zatímco srpen má být podle dlouhodobých výhledů nejteplejším měsícem léta, červenec bude hned v závěsu. Očekává se rovněž nižší množství srážek, což zvyšuje riziko sucha, zejména pokud se opět vytvoří tzv. tepelná kupole, jev zodpovědný za dlouhé vlny veder.

Modely naznačují odchylku průměrné teploty až o 2 stupně oproti dlouhodobému normálu. Takové odchylky bývají ve výsledku citelné i při běžných denních činnostech a představují zejména přehřáté městské ulice, dusno i během noci, problémy se spánkem a zvýšenou zátěž pro seniory, děti či chronicky nemocné.

Minulá léta byla horká

Předchozí letní sezony naznačují, že s výjimkou několika mírnějších období se Evropa potýká s rostoucím výskytem extrémně teplých dnů. Rok 2019 byl v Česku zatím nejteplejším v historii měření, ale velmi těsně jej následovalo i loňské léto. Průměrné teploty se šplhaly ke 23 stupňům, což je o několik stupňů více než v druhé polovině 20. století.

Ani letošní rok zřejmě nebude výjimkou. A přestože odborníci upozorňují, že nadprůměrné teploty ještě nemusí nutně znamenat extrémní horka, kombinace sucha, slabších srážek a teplých nocí vytváří prostředí, které může být pro běžné fungování náročné, obzvlášť ve městech.

Sucho klepe na dveře

Meteorologové se shodují, že právě množství srážek rozhodne o tom, jak extrémní letošní léto ve skutečnosti bude. Některé modely, zejména evropské, hlásají spíše suchý červenec a srpen. Naopak americké modely naznačují, že alespoň červenec by mohl přinést více vláhy, což by mohlo riziko sucha nepatrně zmírnit.

Zatím je ale jisté jen jedno: Nadprůměrné teploty nás neminou. A pokud se nenaplní deštivější scénář, hrozí opakování situace z let, kdy se voda stala nedostatkovým zbožím. Riziko sucha je aktuální hlavně v zemědělství.

Evropu může zasáhnout léto století

Některé předpovědi označují nadcházející měsíce jako kandidáta na jedno z nejteplejších lét v historii měření. Meteorolog Jan Schenk uvedl, že letošní scénář může překonat i legendární rok 2003. Klíčovým faktorem je podle něj tzv. tepelná kupole, která zablokuje obvyklý oběh vzduchu a umožní dlouhodobé setrvání horka nad oblastmi střední a jižní Evropy. Teploty přes 40 stupňů, málo srážek a velmi teplé noci, to vše se může stát realitou nejen v jižní Itálii či Španělsku, ale i ve vnitrozemí Německa, Rakouska a s vysokou pravděpodobností i v Česku.