Češi, připravte se na armagedon: Z Česka bude kbelík! Přichází dvojitý úder bouřek a lijáků. Kdy a kde udeří?

Počasí se ne a ne umoudřit, takže se blížící léto zatím příliš neprojevuje. Krátce se však budeme radovat ze změny, neboť lze konečně očekávat tropické teploty. Pak se ale zase ochladí. Česko budou navíc opět sužovat bouřky a lijáky.

Na nepříznivé počasí už jsme z posledních týdnů poměrně zvyklí. Ačkoli se má v nejbližších dnech konečně začít oteplovat, rtuť v teploměrech nebude jen stoupat. Už by snad však mělo být přeci jen tepleji. Jenže zároveň nás čeká úder bouřek a lijáků. Meteorologové dokonce hovoří o potenciálně nebezpečných jevech. Připravte si tedy deštníky a očekávejte možný armagedon.

Konečně se dočkáme tropických teplot

Koncem tohoto týdne se bude konečně oteplovat z teplot maximálně okolo „dvacítky“. V pátek sice bylo možné naměřit jen něco málo přes 20 °C, ale v sobotu už by se měly denní teploty vyšplhat na 24 až 29 stupňů. Někde by tedy mohly dokonce atakovat třicítku, na což z posledních dnů a týdnů skutečně nejsme zvyklí. Jenže zatímco ještě během pátku se déšť objevoval od západu spíše sporadicky, v sobotu večer lze podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) čekat místy i bouřky. To už bude předvěst událostí červnových.

Červen začne armagedonem. Kde udeří?

V neděli začíná červen a s ním meteorologické léto. Denní teploty se tedy budou i nadále pohybovat mezi 24 až 29 °C. Jenže charakter počasí se začne přeci jen měnit. V neděli a pondělí budou přeháňky nebo bouřky zatím stále jen místní. Od úterý by se mělo ale začít nejen mírně ochlazovat, když ve druhé polovině příštího týdne má být 19 až 24 °C, ale na většině území Česka se objeví přeháňky nebo déšť a na více místech i bouřky. Kombinace vyšších teplot a vydatnějších dešťů sice potěší zahrádkáře a houbaře, ale ostatní asi příliš nadšeni nebudou.

Podle některých předpokladů mohou být v příštím týdnu bouřky dokonce rizikové. Meteorologové totiž uvádějí, že budou mít potenciál nebezpečných jevů. Aktuálně však není možné specifikovat, kdy a kde udeří. Bouřky je dle odborníků jen stěží možné předvídat i v kratším než téměř týdenním časovém horizontu. U bouřek totiž vždy panuje určitá nejistota, kdy přesně se objeví a kde se vlastně projeví. V každém případě by se Češi měli připravit na to, že je příští týden budou sužovat lijáky, stejně jako hromy a blesky.

Čeká nás největší extrém v dějinách?

Téměř určitě nečeká. Na našem území bylo zaznamenáno největší množství srážek 25. května 1872 v Mladoticích (Plzeň-sever), kde spadlo za hodinu a půl 237 mm vody. Podíváme-li se blíže do současnosti, 1. července 1987 spadlo v oblasti Jílovského potoka na Děčínsku za stejnou dobu zhruba 195 mm. Extrémnější jevy se ovšem mohou objevit i v dnešní době. Důkazem je tornádo intenzity F4, které se vyskytlo 24. června 2021 na Břeclavsku a Hodonínsku. Vyžádalo si šest lidských životů. Nic podobného však naštěstí meteorologové nyní nepředpokládají.

Dokážete poznat, jestli je bouře blízko?

Není to složité. Stačí si spočítat, jak velká časová prodleva proběhla mezi bleskem a hromem. Tu způsobuje rozdíl mezi rychlostí světla a rychlostí zvuku. V prvním případě jde o 300 milionů metrů za sekundu, ve druhém „jen“ o zhruba 340 metrů za sekundu. Zvuk je tedy cca milionkrát pomalejší než světlo. Pokud je bouře daleko, tento rozdíl se projeví tak, že elektrostatický výboj zaznamenáte zrakem dřív než sluchem hluk hromu. Je-li však přímo u vás, rozdíl rychlostí se nemůže projevit, tudíž blesk i hrom zaznamenáte v podstatě ve stejný moment.

Pro zajímavost: Díky rozdílu v rychlosti světla a zvuku lze velmi přesně odhadnout, jak je bouřka vzdálená, a navíc i to, jestli se přibližuje, či vzdaluje. Každé tři sekundy, které uplynou mezi bleskem a hromem, odpovídají zhruba vzdálenosti jednoho kilometru. Jak přitom uvádí Hasičský záchranný sbor ČR, bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km.