Výstraha nad celým Českem prodloužena. Z nebe budou padat kroupy jako tenisáky

Počasí nám v posledních dnech a týdnech moc radostí nedělá. Navíc se příliš nelepší. Ačkoli už je konečně tepleji, aktuálně sužují Česko silné bouřky. K nim se může v pondělí přidat i krupobití. Kroupy přitom mohou být velké skoro jako tenisáky.

Meteorologové v posledních dnech varují před silnými bouřkami. V pondělí by k tomu mohly být na některých místech ještě silnější než o víkendu. Stále tedy platí výstraha. Objevit by se totiž dokonce mohly supercely a krupobití. Kroupy mohou údajně velikostí přesahovat až tři centimetry. Kde se vyskytnou?

V pondělí hrozí Česku supercely

Česko v posledních dnech sužují deště, stejně jako silné bouřky a vítr. Ačkoli teploty v těchto dnech atakují 25 °C, teplejších dnů si zatím příliš neužíváme. Pro východní část republiky dokonce v pondělí i nadále platí oranžová výstraha od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Hrozí tedy nejen přívaly vody a bouřky, ale také silný vítr, a dokonce i výskyt supercel. Ve zbytku země platí žlutá výstraha, tedy nízký stupeň nebezpečí.

Co jsou to supercely? Ne, nejedná se o nedobytné části věznic, ale o meteorologický úkaz, který v podstatě spočívá ve výskytu izolovaných bouřek, které mohou existovat i několik hodin. Mezi typické znaky tohoto jevu patří silný rotující výstupný proud a odklon od středního směru větru. Důsledkem přitom mohou být i ničivá tornáda, byť pouze v naprostém minimu případů.

Dočkáme se krup velikosti tenisáků?

Tornáda bývají u supercel vskutku výjimečná, takže můžeme být v klidu. Tedy relativně. Častější součástí tohoto fenoménu je silný déšť a nárazy větru, ale také silné krupobití, při kterém se mohou objevit skutečně obří kroupy. V pondělí se tak na některá místa Česka mohou snášet hrudky ledu velké jako tenisáky, které mohou napáchat silné materiální škody, a to ještě v tom lepším případě. Někdy totiž padají rychlostí až 170 km/h a bývají i životu nebezpečné.

Největší kroupy v dějinách

Kroupy bývají obvykle veliké od zhruba pěti milimetrů do několika centimetrů. S takovými hrudkami padajícími z nebe už se setkal asi každý z nás. Jenže občas se objeví něco výjimečného. Někdy tak mohou mít dokonce velikost přes 15 cm, přičemž ty pak vědci nově označují jako „gargantuovské“, tedy obří. V historii se navíc objevily i kroupy, které byly obrovské až k neuvěření.

Krupobití aktuálně bývají v Evropě častější, a to v souvislosti se změnami klimatu, konkrétně se zvyšováním vlhkosti vzduchu v nižších hladinách atmosféry. Působí tedy i rekordní škody. Mají ale i další rekordy. V Itálii byla v roce 2023 změřena kroupa o velikosti 19 cm. Ani ta však nebyla největší. V roce 2018 padaly při bouři spojené s krupobitím v Argentině hrudky o velikosti 18 až 23,6 cm! Takové kroupy už překonávají svou velikostí i fotbalový míč.

Nejničivější krupobití světa

V roce 1250 kronikáři v Čechách zaznamenali krupobití, jež údajně trvalo 10 dní, devastovalo úrodu, ničilo lidské příbytky a zabíjelo zvířata. Nejničivější zaznamenané krupobití však pochází z roku 1888, a to z indického státu Uttarpradéš. Tehdy zde padaly kroupy velké jako pomeranče. Na svědomí měly dle všeho na 230 až 250 lidských životů a více než 1 500 domácích ovcí a koz. Podobná neštěstí ovšem existují i z novodobější historie. V roce 1986 zemřelo v Bangladéši následkem krupobití 92 lidí.

Jak vlastně kroupy vznikají?

Kroupy vznikají v bouřkových mracích typu kumulonimbu. Právě v nich je teplota vzduchu ve vrchních vrstvách troposféry pod bodem mrazu, takže se mohou vytvořit ledové či sněhové hrudky. Následně se stává, že silné proudy vzduchu zeslábnou, nebo kroupy dosáhnou hmotnosti, kterou už proudy neunesou. V důsledku toho se začnou řítit k zemi, kde mohou napáchat (ne)pěknou paseku. V pondělí by případné krupobití v Česku nemělo být nijak zvlášť ničivé, přesto je na místě opatrnost.