Vypadá to jako na míle vzdálený průšvih, ale na Česko se řítí pekelná vlna. Meteorologové jen kroutí hlavou

Do jižních oblastí v Evropě v těchto dnech proudí teplý vzduch z Afriky, který se rychle šíří dál na sever. Původně to vypadalo jen jako obyčejné letní oteplení, ale podle všeho nás čeká mnohem víc.

Zatím se mluví opatrně. Neobvyklé hodnoty zaznívají v předpovědích s jistou dávkou rezervy, ale když se podíváme na předpovědi podrobněji, je jasné, že půjde o víc, než jen o teplejší víkend. Nad Evropou se totiž formuje situace, která bude mít dopad na většinu kontinentu. A Česko nezůstane výjimkou. 

Co se děje

Léto ještě oficiálně nezačalo, ale podle meteorologů už teď směřujeme k vážnější zkoušce. Teploty na jihu se již nyní blíží k 40 °C a horký vzduch ze Sahary se přes Alpy a Pyreneje blíží na střední Evropu, včetně Česka. První náznaky v podobě teplejšího víkendu se objevují už teď, ale to hlavní přijde kolem poloviny června. Léto 2025 už nyní vypadá  jako zlomové, zakusíme Mordor.

Proč je to teď jiné než dřív?

Evropa je nejrychleji se oteplující kontinent na světě. Za posledních padesát let tady teploty rostou rychleji než kdekoliv jinde. Studie potvrzují, že od roku 1980 teplota na evropském kontinentě stoupla o 2 °C. A letošní léto? Podle meteorologů se z běžného horka stává krizový scénář s vážnými dopady.

Může za to silný anticyklon, který blokuje chladné proudění a zároveň pumpuje žhavý vzduch od jihu. Vzniká tak tlaková výheň, která se nedá jen tak rozptýlit. A problémem jsou hlavně noční teploty, které i tak zůstávají nad 25 °C. Tělo si nemůže odpočinout, což způsobuje problém hlavně pro citlivější jedince.

Co za to může? Klimatická změna

Za současnou situací stojí klimatická změna, která ovlivňuje naše počasí čím dál víc. Bez ní by podle odborníků současná vedra, která v posledních letech zažíváme, nebyla možná. Jen za poslední tři roky padlo v Evropě několik teplotních rekordů, které už nikdo nebere jako výjimku. V roce 2024 byly průměrné teploty o 2 °C vyšší než dlouhodobý normál.

Takové změny mají i přímý dopad: více lesních požárů, vyschlá koryta řek, méně úrody. A především vyšší úmrtnost během léta. Vlna veder v roce 2022 si podle odhadů vyžádala až 60 000 obětí v Evropě.

Česko v první linii

Vedro není jenom o nepohodlí, ohrožuje hlavně seniory, malé děti a nemocné. Tělo se bez nočního ochlazení nedokáže z horka zotavit, a to potom vede ke zhoršení zdravotního stavu. V některých zemích už kvůli teplu upravují pracovní dobu nebo zavírají školy. A i u nás se tyhle věci možná brzy stanou běžnou součástí léta. Do toho přichází sucha, dražší potraviny a problémy s infrastrukturou. Léto už není jen bezstarostný čas, který jsme si užívali u vody, ale zasahuje do všech oblastí kolem nás.

Co se s tím dá dělat?

Začít bychom měli u sebe. V horkých dnech je důležité hodně pít. Pomáhá lehké a světlé oblečení, chránit pokožku a nevystavovat se slunci kolem poledne. Nepodceňujme únavu, malátnost a vyčerpání.

Ve městech by mohlo pomoct víc zeleně a vodních ploch. Města jako je Paříž, Vídeň nebo Brusel už investují do „chlazených zón“ pro seniory a bezdomovce. Státy by se měly na extrémní vedra připravit včas. Zatím ale žádný skutečný plán neexistuje. A přitom je zřejmé, že horká léta už nejsou výjimkou, ale novou realitou.

Ať už tomu budeme říkat vlna, krize, nebo Mordor, je to jedno. Podstatné je, že tohle léto bude jiné. A je velmi pravděpodobné, že takové nebude ani poslední. Stejně jako jsme si zvykli na zimní kalamity nebo jarní povodně, naučíme se žít i s horkými léty. S přípravou a ohledem jeden na druhého to zvládneme mnohem líp, než si teď možná myslíme.