Všichni se bojí hadů a pavouků, ale tahle malá potvora útočí bez varování. Děti si s ní běžně hrají

Řada lidí by se pavouka nedotkla ani pinzetou a hadi je děsí i ve snech. Ne každý ale ví, že existuje celá řada běžně se vyskytujících tvorů, kteří mohou být zdraví nebezpeční. Paradoxem je, že se jich nebojí nejspíš nikdo. Po přečtení následujícího článku ale možná změníte názor. 

Pavouci a hadi patří mezi tvory, kterých se lidé nejčastěji obávají. A není divu, existuje totiž řada jedovatých nebo jinak škodlivých druhů, u kterých je respekt zcela namístě. Tyto obavy máme jako lidský druh hluboko v podvědomí nejspíš už od pravěku. 

V Česku sice příliš mnoho nebezpečných zástupců těchto druhů zvířat nenajdeme, i přesto se jich ale bojíme. Ve skutečnosti ale v naší přírodě najdeme i taková zvířata, která na naše zdraví skutečně mohou mít neblahý dopad, aniž bychom to tušili. Kdybychom to věděli, nejspíš bychom na zahradě nebo při pobytu v přírodě byli mnohem opatrnější. 

Zákeřné berušky

Lidí, kteří nemají rádi berušky, bychom nejspíš příliš mnoho nenašli. Malý červený brouk s puntíky na krovkách se ve skutečnosti jmenuje slunéčko sedmitečné (latinsky Coccinella septempunctata) a není zdaleka tak neškodný, jak by se na první pohled mohlo zdát. 

Děti si s beruškami běžně hrají a nechávají si je lézt po rukou. To je ale velmi nezodpovědné. Pokud totiž tento hmyz začne mít pocit ohrožení, může začít vylučovat oranžovou tekutinu, které se říká hemolymfa. U bezobratlého hmyzu jde o jakousi obdobu krve. 

Bohužel ale tato tekutina obsahuje jednak páchnoucí látky zvané parazíny, jednak nebezpečné alkaloidy, které jsou jedovaté. Konkrétně tato směs má podle odborníků dostatek škodlivého potenciálu na to, aby dokázala zabít menšího ptáka. Člověka sice nezabije, ale pokud jste alergik nebo máte citlivější pokožku, riskujete svědění, vyrážku a další nepříjemnosti. 

Motýl, kterého raději nechte na pokoji

Housenky na první pohled nevypadají nijak děsivě, přestože počet jejich končetin může v někom vyvolat smíšené pocity. Téměř každý si ze zahrady nejspíš vybaví hnědě zbarvenou housenku, jejíž tělo je pokryté dlouhými chloupky. Jde o housenku motýla jménem bekyně zlatořitná (latinsky Euproctis chrysorrhoea), která vám může nachystat nepříjemné překvapení. 

Po kontaktu s lidskou kůží se obvykle jemné chloupky na jejím povrchu polámou. Následkem je uvolňování chemických látek, které mohou vyvolat silnou alergickou reakci.

Mezi příznaky patří svědění, bolestivá vyrážka nebo otok zasaženého místa. Mnoho lidí, kteří se s tímto nepříjemným zážitkem setkali, dokonce popsalo, že reakce přetrvávala až pět dní. To je dostatečně dlouhá doba nepříjemností na to, abyste se bekyni napříště raději vyhýbali. 

Jedovatý brouk, kterého nikdo nezná

Možná jste si v trávě někdy všimli poměrně velkého brouka, který zaujme především lesklými černými krovkami s fialovými odlesky. Pokud jste ho s nadšením chtěli ukázat dětem, raději to nedělejte. Pravděpodobně jste totiž netušili, že máte tu čest s nejjedovatějším českým broukem. 

Jmenuje se majka fialová (latinsky Meloe violaceus) a představuje nemalé nebezpečí. Pokud se jí dotknete, bude tento tvor na vyrušení reagovat uvolňováním nažloutlé olejovité tekutiny, která vytéká z jeho kloubních záhybů. 

Tato látka se jmenuje kantaridin a jde o prudce jedovatou tekutinu, jejíž smrtelná dávka pro člověka začíná již na 30 miligramech. Při pouhém dotyku vám neublíží. Jakmile byste ho ale třeba nedopatřením pozřeli, začne vás pálit v ústech. Otrava bude pokračovat poškozením zažívacího traktu a ledvin, což může vést až k úmrtí.