Doplňky stravy, které vám při předávkování ublíží. Jeden vitamín dokonce může zabít
Asi každý z nás si občas vezme nějakou tu pilulku pro zdraví. A někdy dokonce nejen jednu, ale celou hrst. Vitamíny vnímáme jako neškodné pomocníky proti nachlazení, únavě a stárnutí. Jenže některé doplňky stravy nám mohou v nadměrném množství ublížit.
Vitamínové šílenství je všude kolem nás. V lékárnách i supermarketech na nás z regálů koukají desítky produktů slibujících energii, věčnou krásu a silnou imunitu. Když se cítíme unavení, vezmeme si „céčko“. Padají nám vlasy, zkusíme „béčko“. Vždyť co je na tom špatného, doplnit tělu, co mu možná chybí? V tomhle dobře míněném přístupu se ale skrývá jedno velké „ale“. Ne všechny vitamíny jsou si rovny a ne pro všechny platí, že čím víc, tím líp. Zatímco s některými si tělo poradí snadno, jiné se ukládají a zadělávají na problém. Než si tedy příště nasypete do dlaně hrst tabletek, pojďme si v tom udělat jasno.

Dva světy vitamínů: Které jsou bezpečné a které ne?
Abychom pochopili, kde číhá nebezpečí, musíme znát základní pravidlo. Vitamíny se dělí do dvou hlavních skupin, a to podle toho, v čem se rozpouštějí. A právě tahle zdánlivě nudná chemická vlastnost je naprosto zásadní. První skupinou jsou vitamíny rozpustné ve vodě. Patří sem všechny vitamíny skupiny B a slavný vitamín C. Jejich obrovská výhoda je, že si je tělo neumí ukládat do zásoby. Co nespotřebuje, to jednoduše vyloučí močí. Samozřejmě, extrémní dávky mohou způsobit zažívací potíže nebo jiné dočasné problémy, ale k fatálnímu předávkování u nich prakticky nemůže dojít.
Druhá skupina, to je ale úplně jiná písnička. Jsou to vitamíny rozpustné v tucích: A, D, E a K. Tyto vitamíny se v těle chovají odlišně. Vstřebávají se spolu s tuky z potravy a co tělo hned nevyužije, to si pečlivě uskladní v játrech a tukové tkáni. Vytváří si tak zásoby na horší časy. Pokud je tedy do těla cpete hlava nehlava, zásoby se nebezpečně hromadí, až může dojít k hypervitaminóze, která může mít vážné, někdy i trvalé následky.
Když se z vitamínu stane zabiják
Pokud máme jmenovat ten nejrizikovější vitamín, prvenství jednoznačně drží vitamín A, známý také jako retinol. Přitom je pro nás naprosto nepostradatelný. Potřebujeme ho pro zdravý zrak, právě on je zodpovědný za to, že vidíme za šera. Dále je důležitý pro správnou funkci imunitního systému, zdraví naší kůže a sliznic. Jeho nedostatek se projevuje šeroslepostí, suchou kůží, lámavými vlasy a zvýšenou náchylností k infekcím.
Najdeme ho ve dvou formách. Jako hotový vitamín A (retinol) v živočišných produktech, jako jsou játra, rybí tuk, vejce a mléčné výrobky. Nebo jako jeho provitamín, beta-karoten, v rostlinné stravě, typicky v oranžově a tmavě zeleně zbarvené zelenině a ovoci, jako je mrkev, dýně, batáty nebo špenát. Tělo si beta-karoten umí na vitamín A přeměnit samo podle potřeby. A právě proto je beta-karoten z jídla bezpečný, tělo si ho nikdy nepřemění na toxické množství.
Problém nastává s doplňky stravy obsahujícími přímo retinol. Akutní předávkování, tedy požití jedné extrémně vysoké dávky, se může projevit nevolností, zvracením, závratěmi a rozmazaným viděním. Mnohem záludnější a častější je ale chronická hypervitaminóza z dlouhodobého užívání vysokých dávek. Začne to suchou, svědivou kůží, popraskanými rty a vypadáváním vlasů. Později se přidávají bolesti hlavy, kloubů a kostí. Vážné předávkování pak vede k poškození jater, zvýšení nitrolebního tlaku a v extrémních případech může skončit kómatem a smrtí. Zvlášť nebezpečný je nadbytek vitamínu A pro těhotné ženy, protože může způsobit vážné vrozené vady plodu.
Pozor i na další vitamíny
Vitamín D, sluneční vitamín, je dnes obrovsky populární. A právem, většina z nás ho má v zimních měsících nedostatek. Je nezbytný pro vstřebávání vápníku, tedy pro zdravé kosti a zuby, a hraje velkou roli v imunitě. Jeho nedostatek u dětí způsobuje křivici, u dospělých osteomalacii (měknutí kostí) a osteoporózu. Jenže i tady platí „dobrého pomálu“. Předávkování vitamínem D vede ke zvýšené hladině vápníku v krvi. To se projevuje nechutenstvím, zácpou, zvracením, ale hlavně ukládáním vápníku tam, kam nepatří, do ledvin, srdce a cév, což může vést k jejich trvalému poškození.
Vitamín E je silný antioxidant, ochránce našich buněk. Jeho předávkování není tak dramatické, ale může být nebezpečné pro lidi, kteří užívají léky na ředění krve. Vysoké dávky vitamínu E totiž mohou narušovat srážlivost krve a výrazně zvyšovat riziko krvácení.
Ale i u vitamínů rozpustných ve vodě může nadměrný příjem způsobit potíže. Extrémní dávky vitamínu C vedou nejčastěji k průjmu, křečím v břiše a mohou zvýšit riziko vzniku ledvinových kamenů. Dlouhodobé užívání megadávky vitamínu B6 zase bylo spojeno s poškozením nervů, které se projevovalo brněním a znecitlivěním končetin.

Než sáhnete po pilulce: Zjistěte, co vám skutečně chybí
Jak se tedy v tom bludišti zorientovat a neublížit si? Pravidlo číslo jedna je jednoduché: nejlepším zdrojem vitamínů je pestrá a vyvážená strava. Talíř plný zeleniny, ovoce, kvalitních bílkovin a zdravých tuků je mnohem lepší než jakákoli tabletka. Jídlo totiž obsahuje komplexní směs živin, které spolupracují a vzájemně se podporují, což žádný doplněk stravy nedokáže napodobit.
Pokud máte pocit, že vám něco chybí, trápí vás chronická únava, padání vlasů nebo časté nemoci, nezačínejte s experimenty na vlastní pěst. Příznaky nedostatku různých vitamínů jsou si často podobné a snadno je zaměníte. Mnohem rozumnější je navštívit svého lékaře a požádat o krevní testy. Jedině tak získáte přesný obraz o tom, jaké konkrétní vitamíny či minerály vašemu tělu skutečně chybí. Na základě výsledků vám pak lékař může doporučit cílenou suplementaci v bezpečném dávkování.
Zdroje: cpzp.cz, heatlhline.com, bbc.com, harvard.edu, betteryou.com, euro.cz