Vědci ztuhli hrůzou: Extrémní počasí spustilo lavinu změn. Hrozí katastrofa, která zasáhne celý svět

Na první pohled mohou mohutné mořské vlny, které bičují pobřeží Antarktidy, působit jako fascinující přírodní úkaz, který potěší romantiky i dobrodruhy. Jenže pod povrchem se skrývá znepokojivá pravda, která v posledních měsících doslova šokovala vědeckou komunitu.

Nejnovější studie a satelitní data ukazují, že jižní oceán, divoký pás vod obklopující Antarktidu, čelí dramatické proměně. Vlny zde nejen rostou na výšce, ale i nabývají síly a rychlosti, což má ničivé dopady na celoplanetární úrovni.

Letošní únor se zapsal do historie jako měsíc s rekordně nízkou globální pokrývkou mořského ledu. Podle údajů evropské služby Copernicus bylo v tomto období zaznamenáno jeho nejnižší množství od začátku satelitního monitorování. Arktida i Antarktida vykazují extrémně podprůměrné hodnoty, což je důsledek dlouhodobého oteplování planety i specifických atmosférických podmínek posledních let.

Dramatické změny na Antarktidě

V posledních letech došlo na Antarktidě k mnoha bezprecedentním událostem: od rekordně nízké úrovně mořského ledu přes vlny extrémních veder až po zhroucení ledových šelfů. V březnu 2022 byly na ledovém příkrovu ve vnitrozemí Východní Antarktidy zaznamenány teploty až o 38,5 °C vyšší než obvykle, což představovalo nejextrémnější anomálie na celé planetě. Tyto vlny veder, které se dříve vyskytovaly jednou za tisíciletí, se nyní stávají pravidelným jevem.

Tání ledu není jen lokální problém. Antarktida je kolosální zásobárnou ledu a její bílý povrch odráží sluneční záření zpět do vesmíru, čímž ochlazuje celou Zemi. Jakmile je led nahrazen tmavším mořem nebo pevninou, planeta absorbuje více tepla a celý proces se urychluje.

„V příštích letech hrozí reálné nebezpečí, že Antarktida přestane fungovat jako chladič planety a začne působit jako radiátor,“ varuje profesor Martin Siegert z Exeterské univerzity.

Mořské vlny, které mění svět

Jižní oceán je domovem nejmocnějšího oceánského proudu na Zemi – antarktického cirkumpolárního proudu. Tento proud přenáší ohromné množství vody, více než stonásobek objemu všech řek světa dohromady. V kombinaci s extrémně silnými západními větry, které v oblasti „řvoucích čtyřicítek“ a „vyjících padesátek“ (nejbouřlivější moře světa) dosahují rychlosti přes 100 km/h, vznikají vlny, které mohou dosahovat až 24 metrů. Tyto vlny nejsou jen hrozbou pro lodní dopravu – jejich energie a síla urychlují erozi pobřeží, rozbíjejí ledové šelfy a přispívají k rychlejšímu tání ledu.

Vědci upozorňují, že změny v charakteru vln mají kaskádovitý efekt. Vyšší a silnější vlny rozbíjením ledových šelfů způsobují rychlejší uvolňování sladké vody do oceánu. To ovlivňuje globální mořské proudy, narušuje cirkulaci tepla a živin a může vyvolat extrémní výkyvy počasí po celém světě.

„Křehké životní prostředí Antarktidy může být v budoucích letech a desetiletích vystaveno značnému tlaku a poškození a může trvat staletí, než se zotaví,“ varuje studie publikovaná v časopise Frontiers in Environmental Science.

Hrozí celoplanetární katastrofa

Co to znamená pro zbytek světa? Zaprvé, zrychlující se tání antarktického ledu povede ke zvyšování hladiny moří. Pobřežní komunity na všech kontinentech budou čelit častějším a ničivějším povodním, bouřím a erozi. Ztráta mořského ledu také ovlivní globální klima – například změnou proudění vzduchu a mořských proudů, což může vést k extrémním vlnám veder, suchům, lesním požárům i silnějším bouřím v mírném pásmu.

Dramatické změny už nyní pociťujeme i v Evropě. Vlny veder, které v minulosti přicházely jednou za desetiletí, jsou nyní každoročním jevem. Letošní červen přináší rekordní teploty i do oblastí, kde byly dříve výjimkou. Vědci upozorňují, že extrémní počasí je novým normálem a že jeho dopady budou stále závažnější, pokud se nepodaří omezit globální oteplování a emise skleníkových plynů.

Nečekaná dohra extrémního počasí

Vědecké expedice, včetně těch z Masarykovy univerzity, které letos zamířily do Antarktidy, potvrzují, že změny v regionu probíhají rychleji, než se předpokládalo. Ledovcové šelfy se rozpadají, mořský led mizí rekordním tempem a oceánské proudy se mění. Vědci varují, že pokud se trend nezastaví, může dojít k bodu zlomu, po kterém už nebude návratu – a katastrofa zasáhne celý svět.

Extrémní počasí, které dnes pozorujeme v oblasti Antarktidy a jižních oceánů, není jen lokální kuriozitou. Je to varovný signál, že klimatický systém planety je v pohybu a že jeho důsledky pocítíme všichni. Vědci bijí na poplach: Pokud nezměníme svůj přístup ke klimatu, hrozí katastrofa, která zasáhne každého z nás.