Češi ho kupují jako zběsilí, ale včelař varuje. Tenhle typ medu bych nikdy nekoupil
Pro někoho je med jen obyčejná sladkost do čaje, pro jiného každodenní lék na bolavou duši i tělo. V Česku snad nenajdete domácnost, kde by sklenice medu nestála alespoň někde na polici. Jenže není med jako med.
Asi tím hlavním faktorem, jaký med lidé koupí, je cena. Když vidíme med v akci za poloviční cenu oproti tomu, co nabízí místní včelař, hned bereme několik sklenic do zásoby. Proč platit víc za něco, co vypadá úplně stejně? Jenže sklenice s nápisem med za směšných 90 korun většinou nemá s poctivým včelím produktem mnoho společného. Nejlevnější medy, které se k nám valí z dovozu, bývají často nešetrně zpracované, pančované cukrovými sirupy, přehřívané nebo pochybného původu.

Není med jako med
Podle zákona se do medu nic přidávat nesmí. Jenže kontroly ukazují, že právě u těchto levných medů jsou problémy s kvalitou nejčastější. Často nejde jen o přidávání cukrů. Problém může být i s rezidui antibiotik, pesticidů nebo prostě se směsí z několika zemí, které si s kontrolou čistoty hlavu příliš nelámou. Pokud se na etiketě dočtete „směs medů ze zemí EU a mimo EU“, prakticky se nikdy nedozvíte, odkud med opravdu je, kdo ho stáčel a jak byl skladován.
Kvalitní med nikdy nebude levný. Výroba poctivého medu stojí čas, úsilí i peníze. Včelař, který dělá svou práci poctivě, zkrátka nemůže konkurovat dumpingovým cenám velkých dovozců. Nehledě na to, že šizený med nemá z hlediska zdraví v podstatě žádný význam, je to jen obyčejné sladidlo.
Jak poznat kvalitní med
„Spotřebitelé nevědomky kupují medy, které s poctivou včelařskou výrobou nemají mnoho společného. Jde často o směsi z různých zemí, bez jasného původu a s podezřením na dodatečné úpravy, například přislazování sirupy. Jako včelař s mnohaletou praxí bych takový výrobek rozhodně nedoporučil. Kvalitní med by měl být jednoznačně dohledatelný co do původu, bez zásahů a s jasnými senzorickými vlastnostmi,“ říká včelař a odborník na kvalitu medu P. Doubovský.
Etiketa často neprokáže všechno, co byste potřebovali. Povinně by na ní měl být uveden typ, země původu, případně výrobce nebo dovozce. Pravý, poctivý med by měl mít jasný původ, ideálně konkrétního včelaře, region a informaci o způsobu zpracování.
Všímejte si vůně, chuti i krystalizace
Sice existují domácí testy, jak odhalit pančovaný med, ale ty nikdy nejsou úplně spolehlivé. Řídit se však můžete i podle barvy, vůně a chuti. Med by měl mít přirozenou, bohatou vůni a plnou chuť. Při ochutnání by měl zanechat jemné škrábnutí v krku. Na povrchu by se neměla tvořit pěna a už vůbec by neměl mít hrubou, moučnatou texturu. Pokud máte možnost koupit med přímo od včelaře, máte téměř jistotu, že získáváte poctivý produkt, který nebyl přehříván ani ředěn.
Přirozená krystalizace je další z viditelných znaků kvality. Většina medů zkrystalizuje po několika týdnech nebo měsících, jedinou výjimkou je akátový med, který zůstává tekutý i několik let. Pokud máte doma sklenici medu, která je po roce stále čirá a tekutá, je to podezřelé. Pravděpodobně byl příliš zahřátý nebo obsahuje přidané látky.
Z čeho se med skládá a jak vzniká
Med není jen sladidlo. Je to směs jednoduchých cukrů, minerálů, enzymů, vitamínů a stopových prvků. Vzniká z nektaru, který včely sbírají z květů, případně z medovice na stromech v případě lesního medu. Nektar v úlu postupně dozrává, včely ho obohacují o enzymy a odpařují z něj vodu. Proces výroby je složitý a dlouhý, včely musejí navštívit miliony květů, aby vznikl jediný kilogram medu. Správně vyzrálý med má obsah vody kolem 18 %. Pokud je vody víc, může med začít kvasit.
Pravý vs. falšovaný med
Falšování medu má dlouhou tradici. Dřív šlo zejména o příměsi řepného cukru, dnes je populární hlavně kukuřičný nebo třtinový sirup. Moderní technologie umožňují vytvořit „med“, který projde většinou běžných testů. Co ale neoklame, je chuť, vůně a schopnost medu přirozeně krystalizovat. Pančovaný med má hrubou texturu, je podezřele levný a dlouho zůstává tekutý.

Druhy medu a jak je skladovat
Mezi nejčastější druhy patří květový, medovicový (lesní), akátový, lipový, pastovaný nebo medy s příměsí propolisu či mateří kašičky. Každý má své specifické vlastnosti. Květový bývá světlejší a rychleji krystalizuje, lesní je tmavší, s výraznější chutí, akátový vydrží dlouho tekutý. Pastovaný med je krémový a nevytváří tak tvrdé krystalky, což ocení hlavně děti. Med je potřeba skladovat v suchu, chladu a mimo slunce. Sklenice dobře uzavírat, protože med snadno přijímá pachy a vlhkost. Vydrží roky, pokud jej neotevřete a nenecháte zvlhnout.
Benefity medu pro zdraví
Kvalitní med je víc než jen sladidlo. Působí antibakteriálně, pomáhá při nachlazení, kašli a zánětech. Obsahuje vitaminy skupiny B, vitamin C, minerály jako železo, vápník nebo hořčík a enzymy, které podporují trávení i imunitu. Med se tradičně používá i v kosmetice na pleťové masky, hojení ran nebo při masážích. Pozor ale na jeho kalorickou hodnotu, i když je zdravější než cukr, pro zuby je úplně stejný „nepřítel“.
Poctivý med je vzácný produkt, za který si připlatíte, ale investice do zdraví i chuti rozhodně stojí za to. Všímejte si původu, barvy, vůně, sledujte, jak se med chová po delší době, a když můžete, sáhněte po českém medu přímo od včelaře. Získáte tím nejen kvalitní sladkost, ale i příběh, a ten v supermarketové akci zaručeně nenajdete.