Vaše IQ je vyšší než 140, pokud dokážete najít zvířata ukrytá na obrázku do 5 sekund

Lidské vnímání světa není dokonalé, ale slouží nám vcelku dobře. Podle jeho rychlosti je dokonce možné posuzovat inteligenci zástupců lidského druhu. Schválně, jak se dokážete popasovat se zapeklitými obrázky.

Lidské vnímání světa je sice dané, ale limitují ho různé faktory od kultury po osobní nastavení. Každý tak vnímá svět okolo sebe poněkud jinak. Dalo by se tedy říci, že aktuálně existuje osm miliard různých světů. Jednotliví lidé přitom vnímají jinak rychle, což může být i odrazem jejich inteligence. Své schopnosti si ovšem vyzkoušíte až v závěru článku. Nejprve se zaměříme na zajímavá fakta týkající se právě vnímání, která vás pravděpodobně dosti překvapí.

Děje se toho víc, než vnímáme

S vnímáním světa je spojena jistá selekce, která je nezanedbatelná. Často tedy vnímáme jen to, co je pro nás důležité, což platí pro náš lidský druh, naši kulturu i pro nás jako jednotlivce. Že to zní dost podivně? Ale je to tak. Viditelné spektrum příslušníků druhu Homo sapiens se pohybuje mezi ultrafialovým a infračerveným zářením. Jiná zvířata vidí více než my, další ke svému životu zrak vůbec nepotřebují.

Češi mají v podstatě jediný výraz pro sníh, Eskymáci kolem 50. Jedinec s arachnofobií si na procházce v přírodě všimne každého pavoučka, další tyto živočichy ani nezaznamená. Selekce při vnímání se přitom ani zdaleka netýká jen zraku, ale třeba i sluchu. Bude-li spát ve městě člověk, který je zvyklý na klid vesnice, pravděpodobně se mu bude hůře usínat, protože okolní hluk bude vnímat více než rodilý měšťák.

Tohle může za to, že vidíme 3D

To, že vnímáme prostorově, bereme jako danou věc. Prostorové vnímání skutečně začíná již v kojeneckém věku. Může za to skutečnost, že máme dvě oči. Stačí tedy jedno oko zavřít a schopnost prostorové vidění se ztrácí. Zkuste si ostatně zavřít jedno oko a pak se něčeho dotknout. Poznáte, že najednou máte problém odhadnout vzdálenost.

Přesto existují i jednoocí profi sportovci. Takový hokej je rychlý a tvrdý sport, ovšem lze ho hrát i bez hlubšího vnímání prostoru. První muž draftu NHL z roku 1995, Bryan Berard, přišel o oko přímo na ledě při souboji o puk. Američan se přesto na led vrátil a odehrál ještě několik sezon. Na jedno oko přitom téměř nevidí ani současný útočník Vítkovic Jindřich Abdul.

Možná vás překvapí, že vnímání věcí okolo živočichů ovlivňuje poloha očí. Zvířata skákající ze stromu na strom či predátoři mají oči směřující dopředu. Skvěle tak vnímají hloubku a prostor, ale mají horší periferní vidění. Naopak zvířata, která bývají kořistí, disponují očima po stranách hlavy.  Mají tak dokonalý přehled o okolí, ale vnímání hloubky obrazu pokulhává.

Barvy ve skutečnosti neexistují

Existuje jen světelné spektrum, náš zrak a mozek. Slunce vyzařuje bílé světlo, které je ovšem složeno z celého spektra barev. To ostatně poznáme, pokud prší a zároveň není zataženo. Sluneční paprsky procházející kapkami deště se lámou pod různými úhly a vzniká fenomén známý jako duha. Duhu tvoří jen několik barev, jejich vzájemným skládáním ovšem vznikají všechny barvy, které známe.

Sluneční paprsky se na Zemi odrážejí od jednotlivých věcí. Konkrétní předměty podle svých fyzikálních vlastností některé vlnové délky světla pohlcují a další odrážejí. Výsledkem je, že každá věc je pro nás jinak barevná. Za normálních okolností taková voda absorbuje veškeré barvy spektra kromě modré. Proto se oceány jeví zbarvené do modra, i když víme, že voda je ve skutečnosti čirá.

Jak rychle dokážete najít zvířata ukrytá na obrázcích?

Rychlost vnímání a vyhodnocování obrazů z okolí je dávána do souvislosti s vysokým inteligenčním kvocientem. Součástí IQ testů jsou ostatně různé vizuální hádanky. Ačkoli podle dnešních psychologů není možné inteligenci změřit, může rychlost vyhodnocování informací přece jen o něčem vypovídat. Tak schválně, za jak dlouho dokážete najít zvířata na obrázku? Pokud to zvládnete do pěti sekund, jste minimálně dost dobří.

Na první pohled jen suchá tráva a pár větví. Ale nenechte se zmást, mezi nimi se ukrývá zvíře, které splývá s prostředím tak dokonale, že ho možná hned neodhalíte.

Tento obrázek je ještě větší oříšek. Tolik kamenů, odstínů a struktur, přesto se mezi nimi skrývá zvíře, které příroda vybavila neuvěřitelným maskovacím vzorem. Najdete ho?

Řešení

První obrázek: Uprostřed snímku, mírně vpravo, je v trávě ukrytá antilopa. Její srst splývá s barvami suché trávy a stíny stromů, takže je velmi těžké ji rozeznat na první pohled.

Druhý obrázek: Ve spodní části obrázku, vpravo od středu, sedí mezi kameny dokonale maskovaný ledňák (pták). Jeho peří svým vzorem i barvami splývá s okolními kameny a suchou trávu.