V těchto lokalitách to houbami jen přetéká: Tento víkend to bude extrém. Experti odhalili nejlepší místa

Houbová horečka je v plném proudu. Zatímco někde se zatím houby objevují spíše sporadicky, jinde to jimi doslova přetéká. Tenhle víkend tak můžete konečně vyrazit do lesa. V jakých oblastech se určitě nebudete vracet s prázdnou?

Houby rostou celoročně. Dokonce i ty jedlé. Pokud nepanuje krutý mráz, na což u nás v posledních letech rozhodně nejsme zvyklí, rostou i během zimních měsíců. V těch si lze natrhat hlívu ústřičnou, penízovku sametonohou nebo Jidášovo ucho. Jinak se jedlé houby objevují především na jaře a na podzim, ale vyskytují se i během léta. Aktuální počasí sice některým obvyklým prázdninovým radovánkám nepřeje, ale pokud milujete smaženici či houbovou omáčku, můžete vyrazit do lesa. Kde vlastně rostou? A jaké druhy?

Kde aktuálně rostou nejvíc?

Aktuální počasí koupání příliš nepřeje. Jenže co se nelíbí jednomu, může svědčit druhému. Ze současných podmínek se radují minimálně houbaři. Poměrně časté přeháňky a teplo, ovšem ne přílišné horko, houbám přejí. V současné době mají milovníci (nejen) smaženice nejvíce šancí odnést si z lesa plný košík či tašku především v horských a příhraničních oblastech. Svědčí o tom nejen jejich zkušenosti, ale také mapa, kterou pravidelně vydává Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Podle této mapy aktuálně houby v podstatě nerostou jen v některých oblastech Středočeského kraje. Jinde jsou šance větší, byť to neznamená, že budete zakopávat o hřiby. Největší šance na úspěch panuje v Jizerských horách, Krkonoších a Moravskoslezských Beskydech. Radovat se ovšem nemusí pouze houbaři v příhraničí. Vysoká šance přinést si domů zajímavé kousky existuje třeba na území celé Českomoravské vrchoviny. Štěstí ale můžete zkusit prakticky kdekoli.

Co si můžete přinést z lesa?

Třeba klíště, ale to na mysli nemáme. Rostoucí druhy hub se v lesích v průběhu času mění. Záleží na aktuálních podmínkách. Dlouhodobě rostou v Česku například masáky, tedy muchomůrky růžovky. U těch ovšem pozor, protože je lze zaměnit za muchomůrky tygrované, které jsou prudce jedovaté. Růžovky teď sice rostou méně než v předešlých týdnech, stále častěji se ale objevují holubinky a někde i lišky. Ty byly v posledních dnech ve větším množství zaznamenány například na Šumavě.

Většina houbařů dá ovšem asi přednost hlavně hřibovitým houbám. I ty se aktuálně objevují stále více a více. Intenzivně rostou třeba babky, což je mnohými poněkud podceňovaný druh. Jde však také o hřib, konkrétně o hřib žlutomasý. Pokud je čerstvý, může být i velmi dobrý. Jinak začínají růst i hřiby kováři, a dokonce i „praváci“, tedy například hřib smrkový nebo dubový. A co klasické „žluté hřiby“? I na ty se dá občas narazit. U nich si ale budete muset asi ještě počkat na větší „úrodu“ do září.

Brzy možná porostou ještě víc

Podle meteorologů by se mohly podmínky pro růst hub i nadále zlepšovat. V následujících dnech by totiž měly pokračovat dešťové přeháňky, bez nichž tyto organismy, resp. jejich plodnice, růst prostě nebudou. Důležitá je rovněž absence tropických veder, protože houbám vyhovují teploty do 25 °C. Pokud jste každopádně ještě letos v lese nebyli, připravte si košíky, naostřete nožíky a ze šatníku vyndejte vhodné oblečení, které vás bude chránit před klíšťaty. A vyrazte třeba už o víkendu!

Pro zajímavost: Houby jsou vlastně plodnice, tedy rozmnožovací orgány. Vlastním organismem je podhoubí. Dříve byly každopádně řazeny mezi rostliny, ale nyní jsou samostatnou skupinou. V něčem se dokonce více podobají živočichům. Živiny například nezískávají pomocí fotosyntézy, ale tím, že rozkládají uhynulé organismy (houby saprofytické) či na jiných organismech cizopasí (houby parazitické).