V sobotu byl za hrdinu, v neděli za podvodníka století. Maratonec se dostal do cíle díky autobusu

Maraton v okolí vesnice Kielder v anglickém Northumberlandu patří sice mezi ty nejkrásnější ve Velké Británii, přesto se o něm dlouhé roky mezi světovými příznivci této královské atletické disciplíny příliš nevědělo. Až přišel rok 2011, v kterém se tento maraton zapsal nechvalným písmem. Mohl za to jistý Rob Sloan, který sice dorazil do cíle ve slušném čase 2:51:00, jenže později se zjistilo, že si pomohl do cíle nezvyklým způsobem. A především naprosto nedovoleným.

Jednatřicetiletý Rob Sloan si den před maratonem zaběhl desetikilometrovou trať, kterou vyhrál v pěkném čase 38:10. Možná mu sláva natolik stoupla do hlavy, že jí chtěl ještě zvýšit, a proto se druhý den postavil na start maratonu. A i zde si mohl zpočátku užívat ovace přítomných fanoušců, i když skončil „jen“ na třetím místě. Jenže některým účastníkům vrtalo hlavou, jak mohl Sloan skončit v cílové rovince před nimi, když ho po startu měli celou dobu za sebou a nevzpomínali si, že by je během závodu předhonil.

Sloan zpočátku velmi nevraživě dával najevo, že nechápe, o čem jeho soupeři hovoří. „Jsem v kontaktu s organizátory a mám důkaz o tom, že jsem běžel celý závod. Měl jsem svého Garmina a ten zaznamenal každý krok, který jsem udělal,“ hájil se zprvu Sloan. „Jsem teď mnohem lepší běžec než loni. Zlepšil jsem se v tréninku a moje nedávné výsledky to potvrzují,“ dodal ještě „podvodník století“.

Ale pak přece jenom „kápl božskou“. Na 32. kilometru se cítil tak moc unavený, že se zkrátka rozhodl nasednout do autobusu. Poté vyčkával na vhodnou příležitost, kde by vystoupil, aby nebyl mnoho na očích. Ideální čas se mu naskytl ve chvíli, kdy autobus projížděl a následně zastavil v zalesněné oblasti Northumberlandu. Schoval se za strom a počkal, až přeběhnou první dva závodníci Ricky Lightfoot a Marcus Scotney. Pak za nimi vyrazil a doběhl na třetí příčce.

Hlavně čtvrtému Cairnsovi bylo divné, že není v cíli třetí. V polovině závodu věděl, že dva vedoucí závodníci mají před ním náskok několik kilometrů. Zároveň měl informace, že skupinka pronásledovatelů má na nějak manko propastných šest minut. I proto se rozhodl, že se bude snažit udržet třetí místo a nebude zbytečně „bláznit“, aby dohnal vedoucí dvojici. „Prostě si to užiju,“ rozhodl se.

Byl tak velmi překvapený, když protínal cílovou čáru, že hlasatel ho oznámil na čtvrté pozici. „Přemýšlel jsem, jestli jsem to slyšel dobře?“ říká Cairns. „Čtvrtý?“, ptal se nechápavě pořadatelů. Když mu organizátoři ukázali, kdo je třetí, ihned za Sloanem zašel. „Kdy jsi mě předběhl?“ zeptal se následně usvědčeného podvodníka. „Na trati,“ řekl s klidem Sloan.

Jenže jeho nesportovní taktika neušla několika svědkům. „Někteří svědci jej viděli na 20. míli nastupovat do autobusu, proto jsme jej diskvalifikovali a na třetí místo posunuli Steva Cairnse“ uvedl pro britská média Steve Cram, který je pro Británii atletickou legendou. Tento bývalý trojnásobný olympijský účastník a mistr světa závod v Kilderu organizuje a je jeho ředitelem.

Po tomto zjištění musel Sloan, který je bývalým armádním mechanikem, odevzdat medaili, kterou tak získal Steven Cairns ze skotského Peebles. „Ten si jí opravdu zasloužil, “ podotkl jeden z organizátorů. Cram zakázal Sloanovi účast na svých závodech. Britská atletika mu též zakázala závodit a Sloan tak zmizel z běžecké scény.

Před dvěma lety se stalo něco podobného, ale v neskutečně větším měřítku. V mexické metropoli se konal čtyřicátý ročník maratonu, ale místo slávy se dočkal jen velké hanby. Ze 30 tisíců zúčastněných se jich skoro polovina dopravila do cíle podvodem. Organizátoři postupně zjistili, že 11 tisíc startujících neproběhlo kontrolními body, protože využili osobní auta či hromadnou dopravu. Podobné podvody se v Mexiku udály i v předešlých letech. V roce 2017 si kolem 6000 účastníků pomohlo nedovoleným způsobem se dopravit do cíle, o rok později to byla polovina…