V Česku máme místo, kde i v létě leží sníh. Je to jedno z nejdrsnějších míst v Evropě

Sněhové pole na Studniční hoře v Krkonoších se nazývá Mapa republiky. Přestože leží na jižním svahu, sníh tam zůstává nejdéle. Traduje se, že dokud sníh na Mapě republiky neroztaje, nepřijde do hor letní počasí. 

Jsou nejvyšší, nejnavštěvovanější a jediné pohoří v Česku s vysokohorským charakterem, které se pyšní neuvěřitelně pestrou přírodou. Najdeme tu strmé ledovcové kary, rozlehlé horské louky, skalnaté hřebeny i malebná údolíčka s tradičními roubenými chalupami. Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky jich patnáct leží právě tady. V tomto pohoří se nachází také místo, kde i v létě může být několik metrů sněhu. Tento ostrov sněhu, který se na hřebenech Krkonoš drží po dlouhou dobu, dostal název Mapa republiky. Leží na jižním svahu Studniční hory kousek pod jejím vrcholem.

Mapa republiky na Studniční hoře

Mapa republiky je místo s nejdéle ležícím sněhem na české straně Krkonoš. Nachází se v nadmořské výšce mezi 1420 až 1455 metry nad mořem na jižním svahu Studniční hory, kam větrné proudy přes celou zimu pravidelně ukládají obrovské množství sněhu. Za příhodných podmínek dosahuje sněhová vrstva až 16 metrů. Tento sněhový útvar je zajímavý nejen svým tvarem, který připomíná bývalé Československo, ale i tím, že sníh na něm zůstává nejdéle a vytváří tak největší souvislou sněhovou vrstvu v Česku. Správa Krkonošského národního parku ji dlouhodobě sleduje, aby zjistila, jak sníh ovlivňuje místní mikroklima a vegetaci a jak se mění množství a rozložení sněhu v průběhu času. Mapa republiky je už dlouho předmětem zájmu vědců, kteří pomocí GPS a nově i dronů získávají co nejpřesnější data o této unikátní oblasti.

Nejdříve odtává Podkarpatská Rus, poslední jsou střední Čechy

„Dokud neroztaje sníh na Mapě republiky, léto na horách nezačne,“ říkává se v Krkonoších. Většinou Mapa odtaje v červnu až srpnu, ale například v roce 1894 tu sníh vydržel až do další zimy, v roce 1962 zmizel poslední sníh až 6. září a v roce 1976 dokonce až 12. září. Podrobné měření v této oblasti provádějí správci národního parku od konce 90. let. Nejvíc sněhu zaznamenali na začátku přístrojového měření, v zimě 1999/2000, kdy byla vrstva sněhu téměř 16 metrů. Když se začne oteplovat, tvar sněhového pole připomíná prvorepublikové Československo, které měří asi 350 metrů na délku. Z tohoto tvaru jako první mizí Podkarpatská Rus, následně Slovensko, a nejdéle sníh zůstává ve středních Čechách. Právě zde je proláklina nejhlubší a vrstva sněhu největší. Turisté si tohoto charakteristického tvaru všimli už za první republiky, a tak se místo začalo nazývat Mapa republiky. Protože se Mapa republiky nachází v první nejpřísněji chráněné zóně národního parku, kudy neprochází žádná turistická cesta, tak se k ní návštěvníci hor nemohou přiblížit pěšky. Nejlepší výhled na ni mají z turistické cesty z Pece pod Sněžkou nebo mezi Luční a Studniční horou.

Najdeme podobná místa i jinde v Evropě?

Podobná místa jako je Mapa republiky najdeme i v jiných pohořích, například v Alpách nebo v Tatrách. V Tatrách se nachází několik míst, kde sníh přetrvává po většinu roku. Například na Gerlachovském štítu, nejvyšší hoře s výškou 2654 m, se sníh drží i během letních měsíců. Dalším takovým místem je Lomnický štít, jehož severní svahy jsou pokryty sněhem po většinu roku. V Alpách můžeme najít podobné oblasti, například na vrcholech v okolí Mont Blancu nebo v Zermattu.

Zdroj: ČT 24, iDNES.cz, kudyznudy.cz