Situace se zhoršuje a Češi se děsí, co bude dál. Tohle vypadá na více než jen sezónní problém

Zpočátku se zdálo, že jde o drobnou komplikaci, nebo snad jen sezónní epizodu, která brzy odezní. Jenže počet zasažených narůstá a s ním i nervozita mezi obyvatelstvem. Stále více lidí si klade otázku, zda nejde o začátek něčeho mnohem většího. V čekárnách se tiše šeptá, odborníci zdvihají varovný prst a hygienici hlásí nezvyklá čísla. Češi zpozorněli.

Ve společnosti se šíří nejen obavy, ale i řada dezinformací. Lidé si nejsou jisti, co přesně se děje, a čím dál více přemýšlejí, zda mohou být ohroženi i oni sami. Situace je zvláštní především tím, jak nenápadně vše začalo. Aktuální situace hovoří o více než čtyřech tisících zaznamenaných případů, a to jsme teprve v polovině roku.

Nečekaný viník v centru pozornosti

Až pod drobnohledem odborníků se začalo ukazovat, že za současným vývojem stojí zdánlivě nenápadný parazit, kterého si člověk v první chvíli nemusí vůbec všimnout. Jde o zákožku svrabovou. Tento roztoč, který měří sotva půl milimetru, dokáže v lidské kůži během několika minut způsobit značné potíže. Samičky si pod povrchem vytvářejí jemné chodbičky, kde kladou vajíčka. Právě to je důvodem intenzivního svědění, které bývá výraznější v noci a v teple.

Od začátku roku už lékaři evidovali více než 4 400 případů. Podle statistik byl podobně vysoký výskyt naposledy zaznamenán v roce 2023. Loni se čísla pohybovala kolem 9 000 případů za celý rok.

„Zase se více cestuje, migrace je výraznější, častěji také bydlíme v hromadných ubytovnách. Svrab se tak šíří mnohem rychleji,“ uvedl epidemilog Roman Prymula.

Nejvíce případů letos zatím zaznamenali v Moravskoslezském kraji, následovaném Plzeňským, Libereckým a Zlínským.

Když sdílený prostor ztrácí bezpečí

Šíření nákazy není rovnoměrné, ale výrazně se soustředí do konkrétních prostředí. Největším rizikem jsou podle odborníků zařízení, kde se pohybuje větší množství lidí na malém prostoru a kde není zajištěn dostatečný hygienický standard. Jde například o ubytovny, noclehárny nebo pobytová zařízení sociálních služeb.

Do rizikové skupiny spadají i nemocnice a domovy pro seniory. Typická je vysoká fluktuace osob, výměna ložního prádla není vždy systematická a mnohé textilie nelze prát na vysoké teploty. I to výrazně přispívá k dalšímu šíření. Problematické mohou být i oděvy, které nelze snadno dezinfikovat, a textilie, jež přicházejí do přímého kontaktu s pokožkou.

Nevinné začátky

Největším problémem z hlediska diagnostiky je fakt, že příznaky se neobjeví okamžitě. Inkubační doba trvá zhruba dva až šest týdnů, během kterých nakažený člověk netuší, že je nositelem problému. První příznaky se často zaměňují s atopickým ekzémem či běžnou vyrážkou, a tak pacienti nevyhledají odbornou pomoc včas.

Hlavním projevem je úporné svědění doprovázené vyrážkou, zejména mezi prsty, na zápěstích, v oblasti pupku, na genitáliích či na vnitřní straně stehen. U dětí se vyrážka může objevit i na obličeji, ve vlasech, na dlaních nebo chodidlech. Čím déle člověk čeká s léčbou, tím více se zvyšuje riziko přenosu na další osoby.

Jedna mast nestačí. Skutečný boj teprve začíná

Včasná reakce je klíčem k úspěšné léčbě a zabránění dalšímu šíření. Odborníci doporučují okamžitě navštívit praktického lékaře nebo dermatologa. Diagnostika není složitá a pokud je svrab odhalen včas, léčba je účinná a relativně jednoduchá. Používají se speciální masti, které se aplikují na celé tělo, obvykle po dobu tří dnů.

Léčba však není jen o samotné aplikaci léku. Je nutné provést důkladnou sanitaci domácnosti. Vyměnit a vyprat ložní prádlo, ručníky a oblečení na co nejvyšší možnou teplotu, případně použít speciální insekticidy. V některých případech je vhodné uložit textilie do uzavřeného pytle na několik dní. Ošetřit by se měli i všichni členové domácnosti, případně další osoby, které byly s nakaženým v kontaktu. Nakonec nejde jen o nemoc samotnou, ale o to, jak se k ní postavíme.