U nás to důchodci vyhazují do popelnice, ve světě nechápou. Považují to za nejlepší pokrm

Na první pohled to vypadá jako drobnost, kterou už ani nevnímáme. Něco, co automaticky končí na dně koše, aniž bychom tomu věnovali pozornost. U nás to tak děláme odjakživa, považujeme to za normální. Ale když se podíváte za hranice, zjistíte, že lidé v jiných zemích se nad tím chytají za hlavu. Nechápou, proč vyhazujeme něco, co oni považují za kulinářský poklad.

Zatímco u nás jde slupka rovnou do kompostu nebo popelnice, v Asii, Americe i některých evropských zemích si ji lidé suší, vaří z ní čaj nebo ji používají do pečení. A nedělají to náhodou. Například slupky z jablek obsahují až sedmkrát více antioxidantů, vlákniny a vitamínů než samotná dužina. Podle výzkumů jsou bohaté na vitamín C, draslík, a hlavně quercetin – silný flavonoid, který působí protizánětlivě a podporuje imunitu.

Nejde přitom o žádnou novinku zdravé výživy. V tradiční čínské medicíně i v domácnostech ve Skandinávii se slupky zpracovávají už po generace. Suší se, drtí na mouku, přidávají do snídaňových směsí nebo fermentují.

Slupková renesance: trend, který boduje i v luxusních kuchyních

Na západě si toho všimli i šéfkuchaři. V michelinských restauracích ve Francii nebo USA se dnes objevují pokrmy, kde slupka není odpad, ale delikatesa. Například karamelizované slupky s ořechy jako dezertní křupavka, nebo slupkový prach z hrušek, kterým se dozdobují sýrové talíře. V Dánsku se dokonce experimentuje s jablečnými slupkami jako náhradou chipsů, suší se, dochucují bylinkami a prodávají se jako zdravé snacky.

Ve světě, kde se neplýtvá a hledají se nové cesty k udržitelnému stravování, se jablečné a hruškové slupky stávají nečekaným hitem. V některých ekologických bistrech v Berlíně nebo Amsterdamu je dokonce najdete v nabídce smoothie a dezertů. A co možná překvapí, slupky si tam lidé domů běžně odnášejí z tržišť a považují je za superpotravinu.

Co na to Češi?

U nás se zatím držíme návyků z dob, kdy se všechno škrábalo a loupalo. A především starší generace má pocit, že slupka je „špinavá“ nebo „tvrdá na trávení“. Jenže časy se mění. Mladí, kteří se zajímají o ekologii a zdraví, objevují slupky znovu. Na sociálních sítích kolují recepty na jablečný čaj ze slupek, hruškové chipsy nebo dokonce slupkové pesto.

Stále častěji se objevují i blogy, které učí, jak využít každý kousek ovoce. V kurzech „zero waste cooking“, což znamená doslova „vaření bez odpadu“, se slupky vaří, suší, mrazí i fermentují.

Pokud vás láká využít slupky i jinak než jen jako kompost, začněte jednoduše. Sušené stačí zalít horkou vodou a během chvilky získáte jemný, přirozeně aromatický čaj. Když je krátce orestujete na másle s trochou cukru a skořice, promění se v karamelizovanou dobrotu ideální třeba na ovesnou kaši. A pokud je rozložíte na plech, pokapete olivovým olejem a necháte krátce zapéct v troubě, máte doma během pár minut slupkové chipsy, které křupou a voní po ovoci. Když navíc sáhnete po bio ovoci, můžete si být jistí, že si na těchto jednoduchých pochoutkách pochutnáte nejen zdravě, ale i bez zbytečné chemie.

Budoucnost, co voní po jablkách

Možná se za pár let budeme divit, že jsme vůbec někdy slupky vyhazovali. Svět se mění, stejně jako naše chutě a vztah k jídlu. Co bylo kdysi odpad, se dnes stává hodnotou. A právě teď máme možnost přestat plýtvat a začít využívat to, co nám příroda dává, kompletně.

Jestli tedy příště oloupete jablko nebo hrušku, zkuste se na tu barevnou spirálu podívat jinak. Ne jako na něco, co má skončit v koši, ale jako na ingredienci, která má chuť, vůni a sílu vrátit se zpátky na talíř. Nejen kvůli zdraví, ale i kvůli respektu k jídlu samotnému.

Zdroje: nkz.cz, lacucinaitaliana.com, newyorker.com