Tyto talíře měli před 20 lety všichni. Kdo je má stále, může si pískat. Dnes se jeden prodává za 60 000 Kč

Dřív je měli skoro všichni. Tehdy jsme neřešili, odkud jsou, kolik stály ani kdo je namaloval. Byly součástí našeho běžného života, dnes začínají zajímat sběratele i milovníky starých věcí. A u některých kousků cena překvapí i toho, kdo si myslel, že doma nemá nic zvláštního.

Ve světě, kde dnes vládne minimalistický bílý porcelán a hladké tvary, působí tyhle věci jako zjevení. Barvy, květy, linky, které se klikatí po obvodu a každá vypadá trochu jinak. Není to dokonalé. A právě proto je to tak půvabné.

Vzory které vznikaly náhodně

Řeč je o ručně malovaných talířích, které ještě nedávno ležely zapomenuté na půdě nebo ve vitrínách. Tyhle talíře nevznikaly sériově. Každý kus prošel rukama malířek a malířů, kteří štětcem přenášeli drobné květy, linky a ornamenty na glazuru. Šlo často o tzv. fajáns, keramiku, která se vyráběla v menších dílnách a lidových závodech, a její motivy se měnily region od regionu. Malovaný květ vypadá jinak na talíři z jižní Moravy, jinak v západních Čechách. A právě tahle rozmanitost dělá dnes z každého kousku sběratelskou lahůdku.

První malované fajánsové talíře se na našem území objevily už v 17. století, ale největší rozmach zažily v 19. a na počátku 20. století. Výroba se soustředila hlavně do menších regionálních dílen, známé byly třeba výrobky z Rakovníka, Košíř nebo později z oblasti Strážnice a Uherského Hradiště. Vzory se často dědily mezi generacemi malířek, a i když se nikdy nedržely pevné šablony, vznikl tak nezaměnitelný rukopis každé oblasti.

Z kuchyně do aukční síně

Ještě před pár lety by málokoho napadlo, že takový talíř může mít cenu. Dnes se ale prodávají za částky, které berou dech. Na aukčních portálech, jako je Aukro nebo eBay, se objevují kusy, jejichž cena stoupá až k 60 000 Kč. Nejde o výjimky, kvalitně zachovalý, výrazně malovaný a zejména podepsaný talíř z meziválečného období je dnes vnímán jako investice. Ovlivňuje to i globální trend hledání autentických předmětů, lidé už nehledají perfektní dokonalost, ale originalitu s příběhem.

Proč je cena tak vysoká? Důvodů je víc. Zaprvé, malířských dílen ubývá, a s nimi i lidé, kteří tenhle styl ovládají. Zadruhé, módní vlna „cottagecore“, tedy návratu ke starosvětskému stylu, zvedla zájem o rustikální nádobí. A zatřetí, vzácnost. Řada kusů nebyla nikdy masově vyráběna, často šlo o svatební dary, výroční edice nebo limitované série. Pokud se navíc dochoval celý soubor talířů se stejným motivem, cena může vyšplhat do desítek tisíc.

Našli jste poklad?

Možná máte jeden doma. Možná si na něj jen vzpomínáte z dětství. A možná ho právě teď někdo prodává za sumu, za kterou byste dřív koupili celý servis i s kredencí. Při úklidu půdy, vyklízení pozůstalosti nebo jen při přerovnávání skříně se vyplatí koukat pozorně. Drobné nedokonalosti nejsou na škodu, ruční práce je na nich často vidět právě díky nim. A sběratelé je naopak oceňují jako známku autenticity.

Nepleťme si tyto kousky s běžným cibulákem. I když i ten má svou hodnotu, malované talíře z fajánse, majoliky nebo lidové keramiky jsou specifickým fenoménem. Nepotřebují razítko slavné továrny, mluví za ně jejich výraz, barvy a ruce, které je vytvořily. Proto se neprodávají jen jako nádobí, ale jako umění.