Těchto 5 frází vás prozradí. Psychologové tvrdí, že kdo je používá, nemá ani špetku inteligence

Každý z nás používá nějaké ty typické fráze. Pro některé jsme dokonce známí i mezi přáteli. Jenže určitá běžně používaná slovní spojení mohou leccos prozrazovat o inteligenci mluvčího.

Richard Feynman byl americký teoretický fyzik, který dostal v roce 1965 Nobelovu cenu. Mezi jeho slavné citáty patří i tento: „Když jste mrtví, nevíte, že jste mrtví. Je to bolest jen pro ostatní. Je to stejný případ, jako když jste hloupí.“ Většina lidí si skutečně myslí, že jim inteligence neschází, ale naopak přebývá. Jenže některá často používaná slovní spojení mohou prozrazovat, že to s tou inteligencí nebude zase tak růžové. Posuďte ostatně sami.

Málokdo to chápe, ale

Začít argumentaci tímto slovním spojením předznamenává jediné – mluvčí chce okamžitě vzbudit dojem vlastní výjimečnosti. Obvykle zcela falešný. V běžné debatě takovou frázi často používají lidé, kteří kvůli vnitřnímu nedostatku sebedůvěry potřebují cítit nadřazenost nad tzv. „ovcemi“.  Jistě, vědec zkoušející vysvětlit Einsteinovu teorii relativity si takové spojení může dovolit, protože tenhle systém skutečně dokáže málokdo plně pochopit. Ale v běžné konverzaci buďte na takovou frázi opatrní. S člověkem, který ji používá, se není vhodné pouštět do (zbytečného) dialogu.

Jednoduše řečeno

Další běžně používané slovní spojení, které opět může mnohé vypovídat o mluvčím. Občas takovou frázi samozřejmě požívá asi každý z nás, ale nic se nemá přehánět. Člověk, který říká „jednoduše řečeno“ příliš často, může být vnímán jako ten, který má tendenci vše zjednodušovat, a to i komplexní problémy, jež úplně zjednodušovat nejdou. Stejně ostatně funguje časté odvolávání se na „zdravý selský rozum“. Tím lze pochopitelně prokázat úplně cokoliv, a to i sebevětší nesmysl. Každodenní zkušenost by nám ostatně mohla napovídat, že Země je plochá.

Nemá cenu to dál řešit

Došly vám v debatě argumenty? V tom případě můžete použít větu: „nemá cenu to dál řešit“. V některých disputacích skutečně nemá cenu pokračovat, protože, jak se říká, moudřejší ustoupí a mnohé zdánlivě nekonečné rozhovory nikam nevedou a nepovedou. Na druhou stranu takovou frázi často používají lidé, kteří se dostali do úzkých a neumějí uznat, že je druhý v debatě pokořil. Pokud ve vašem okolí někdo tohle slovní spojení často používá, skutečně v debatě nepokračujte. Nemá to cenu. Smysl se má bavit jen s lidmi, kteří dokážou uznat, že se mýlí. A to leckdo nedokáže.

Prostě to tak je

Další příklad argumentačního „faulu“. Na místo důkazu použít spojení „prostě to tak je“, by možná bylo úsměvné, kdybychom ho neslýchali a nečetli až příliš často. Někdy je ještě doplněno konstatováním, že důkazy si můžete najít na internetu. Stačí přece hledat. Mluvčí přitom tímto způsobem často popírá nějaké vědecké tvrzení. Umíte si představit vědeckou studii, ve které by bylo napsáno: „rostliny jsou autotrofní organismy, které si za pomoci fotosyntézy živiny vyrábějí samy. Prostě to tak je. Kdo chce důkaz, nechť si ho laskavě najde v hloubi propojených počítačových sítí“?

To je výjimka potvrzující pravidlo

V latině se říká: „Exceptio regulum probat“, což je ovšem „výjimka prověřující pravidlo“. Anglické „Exception that proves the rule“ lze zase přeložit jako „výjimka, která dokazuje pravidlo“. Existence výjimky z pravidla tak vlastně dokazuje, že nějaké pravidlo existuje. Jenže mnozí lidé používají spojení „to je výjimka potvrzující pravidlo“ v případě, pokud protistrana v debatě uvede argument, který rozporuje či úplně vyvrací jejich tvrzení. Pak však výjimka pravidlo opravdu nepotvrzuje, ale naopak vyvrací. Jedná se tedy o dost hloupý argument, jenž něco vypovídá o inteligenci mluvčího.

Zdroje: dotyk.cz, bezfaulu.cz, cs.wikipedia.org