Turisté vybrali nejhorší jídlo světa: Je mezi nimi jedna tradiční česká specialita. Slyšel o ní málokterý Čech
Co si představíte pod pojmem „nejhorší jídlo světa“? Možná zkvašeného žraloka z Islandu, durian s jeho pověstným aroma nebo třeba balut, tedy vařené kachní embryo, které je oblíbené v jihovýchodní Asii. Jenže v nejnovějším žebříčku jídel, která turisté označili za nejméně chutná, se objevila i jedna ryze česká specialita. A co je ještě překvapivější, většina Čechů o ní nikdy neslyšela.
Tuto pochoutku najdeme v Karlových Varech, spolu s honosnými kolonádami, horkými léčivými prameny a lázeňskými oplatkami. Jde o Karlovarský suchar.
Tento nenápadný kousek pečiva se kdysi podával v lázeňských domech jako dietní pokrm pro pacienty se zažívacími problémy. Dnes by ho však jen málokdo zařadil na svůj seznam kulinářských požitků. A jakmile ho ochutnají zahraniční turisté, často zůstávají v šoku.

Dietní hit minulosti, gastronomické fiasko současnosti?
Pokud jste o Karlovarském sucharu nikdy neslyšeli, nejste sami. V Česku ho zná jen hrstka lidí a ještě méně z nich ho skutečně ochutnalo. Představte si obyčejný suchar, ale ještě sušší. Dříve se připravoval z jemného těsta podobného briošce, které se dvakrát peklo, aby z něj zmizela veškerá vlhkost. Výsledkem je extrémně tvrdé a křehké pečivo, které se téměř rozpadá na prach.
Tradičně se suchar podával pacientům v karlovarských lázních, protože byl lehce stravitelný a nenamáhal žaludek. Jenže co bylo kdysi považováno za léčivou delikatesu, dnes turisté označují za kulinářskou noční můru.
Chutná jako papír, jen tvrdší
Podle žebříčku nejhorších jídel světa, který sestavuje web TasteAtlas, se Karlovarský suchar dostal mezi stovku nejméně oblíbených pokrmů. Konkrétně obsadil 67. místo, což ho řadí mezi jídla, která zahraniční návštěvníky příliš neoslovují. Žebříček hodnotí jídla na základě recenzí a hodnocení uživatelů z celého světa. Ačkoliv někteří mohou Karlovarský suchar vnímat jako součást historické tradice, většina cizinců ho označuje za gastronomicky nevýrazný a až příliš suchý.
Naštěstí Karlovy Vary nejsou jen o sucharech, dalším překvapivým gastronomickým zážitkem jsou místní léčivé prameny. Každý, kdo je poprvé ochutná, čeká příjemně osvěžující minerální vodu, ale realita je trochu jiná. Vysoký obsah minerálů a zvláštní železitá chuť mnoho lidí zaskočí. Někteří přirovnávají chuť vřídla k teplé, mírně slané vodě s nádechem kovu.
I přesto se ale na kolonádě denně pohybují stovky lidí s tradičními pohárky v ruce a věří v léčivou sílu těchto pramenů.

Proč se Karlovarský suchar vůbec vyráběl?
Původ Karlovarského sucharu sahá až do 19. století, kdy byl součástí přísného lázeňského jídelníčku. Pacienti, kteří do Varů přijížděli léčit své zažívací potíže, dostávali dietní stravu, která měla jejich žaludek co nejméně zatěžovat. Suchary byly lehké, skladné a měly dlouhou trvanlivost.
Jenže v dnešní době, kdy lidé očekávají od jídla nejen zdravotní benefity, ale i chuťový požitek, už Karlovarský suchar ztratil své kouzlo. V lázeňských domech ho nahradily modernější varianty lehkého pečiva a běžně se už téměř neprodává.
Město kontrastů
Karlovarská gastronomie je plná kontrastů, na jedné straně najdete restaurace, kde si vychutnáte vynikající českou i mezinárodní kuchyni, na druhé straně se setkáte s prameny s nezaměnitelnou chutí a sucharem, který může na první pohled překvapit svou tvrdostí. Ačkoliv Karlovarský suchar není považován za kulinářskou lahůdku, nelze mu upřít historický význam. Je součástí tradice, která je neodmyslitelně spjata s lázeňským městem a jeho minulostí. Možná není tím, co byste si přáli ochutnat, ale zcela jistě je symbolem doby a lázeňské kultury, která stále přežívá.
Takže až příště zavítáte do Karlových Varů, možná si kromě oplatky nebo Becherovky zkuste sehnat i Karlovarský suchar.
zdroje: karlovyvary.cz, tasteatlas.com, toprecepty.cz