Nejzdravější mléko máme přímo pod nosem, ale Češi raději sahají po tom nejhorším. Je to i váš případ?

Přidává se do kávy, snídaňových cereálií a používá se i při vaření. Bez mléka si zkrátka a dobře nedovedeme svůj den představit. Jenže jak si mezi všemi dnes nabízenými produkty vybrat ten nejlepší?

Mléko je možné považovat za součást zdravého životního stylu. Ten ovšem záleží i na mnoha dalších potravinách a aktivitách. Navíc je mléko a mléko. V obchodech s potravinami ho najdete v tisíci a jedné variantě. Češi přitom mají k dispozici také pasterované mléko, které je považováno za čerstvé, a doporučují ho i mnozí odborníci. Mnozí z nás jej ovšem nekupují a raději sahají po mléce trvanlivém.

Pasterované, nebo trvanlivé mléko?

Mléko lze rozdělit na čerstvé (pasterované) a trvanlivé (UHT). Ačkoli jde z podstaty o stále stejné produkty, v některých ohledech se přeci jen liší. Odlišný je především způsob výroby.

• UHT mléko – bylo upraveno při vysoké teplotě. Prošlo varem, při kterém teplota dosahovala minimálně 135 °C. Díky tomu se v něm nevyskytují žádné mikroorganismy. Vydrží obvykle několik měsíců (i při pokojové teplotě). Vždy se ale řiďte datem spotřeby na obalu.
• Pasterované mléko – mléko je rovněž zahřáté, ovšem na výrazně nižší teplotu (pasterovat lze více způsoby, i při vysoké pasteraci jde ovšem jen o cca 85 °C). Stále je tedy bráno jako čerstvé. Musí být uchováváno v chladu a jeho trvanlivost obvykle nepřesahuje týden.

Jaké mléko je lepší?

Z hlediska trvanlivosti a (ne)přítomnosti mikroorganismů určitě to trvanlivé. Na druhou stranu se mnozí odborníci na výživu domnívají, že pasterované mléko obsahuje o něco více cenných živin. Ty může vysokoteplotní ošetření při zpracování ničit. O jaké účinné látky se jedná? Třeba o vitamíny A, D, E a K nebo vápník. UHT mléko je na druhou stranu kvůli úplné absenci mikroorganismů považováno za bezpečnější, byť ani pasterovaná varianta by vám neměla nijak uškodit.

Pro zajímavost: Podoba slov „pasterace“ či „pasterizace“ se jménem známého francouzského vědce Louise Pasteura (1822–1895) není náhodná. Byl to právě on, kdo vynalezl tento způsob tepelné úpravy potravin. Tomuto pánovi mimochodem vděčíme i za očkování proti vzteklině.

Co takhle úplně čerstvé mléko?

Chovatelé mohou za splnění určitých podmínek prodávat zcela syrové mléko, a to od zvířat z vlastního chovu. Často se mu říká „mléko ze dvora“. Takový nápoj si uchovává skutečně všechny účinné látky, na druhou stranu u nezpracovaného mléka hrozí vyšší riziko alergie či intolerance. Ve druhém případě sice nedochází k negativnímu dopadu na zdraví, konzumace se ovšem může projevit třeba nevolností. Namístě je tedy určitá obezřetnost.

Nesoustřeďte se pouze na způsob zpracování

V obchodech se jednotlivá mléka neliší pouze způsobem úpravy, ale také obsahem tuku. Nejméně obsahuje odstředěné mléko (0,5 %), nejvíce mléko plnotučné (až 3,5 %) nebo selské (až 4 %). Podle mnoha odborníků na výživu je nejlepší volbou mléko s obsahem tuku kolem 2 procent. Obvykle se jedná o mléko polotučné. Plnotučné a selské mléko obsahuje kromě živin i mnoho kalorií, odstředěné mléko je na tom sice kaloricky dobře, ale nemusí tělu poskytnout větší množství účinných látek.

Jak jsou na tom rostlinná mléka?

Aktuálně lze v obchodech narazit i na rostlinná mléka. Ta lze označit za etičtější a zároveň ekologičtější, protože chov dobytka je výrazný zdroj emisí metanu. Otázkou však zůstává, jak jsou na tom rostlinná mléka z hlediska zdravotní prospěšnosti. Živočišná varianta je konzumována i kvůli přítomnosti vápníku. V některých rostlinných alternativách se přitom tento prvek nachází v hojném množství. Jedná se především o mandlové mléko. Při nákupu rostlinných produktů byste si ovšem měli dát pozor na větší množství konzervantů. Ve výsledku je ovšem jedno, jestli budete konzumovat živočišné, či rostlinné mléko. Zásadní je vždy celková skladba jídelníčku.

Zdroje: dtest.cz, lidovky.cz, institutmodernivyzivy.cz, idnes.cz, irozhlas.cz