Toto jídlo bylo 40 let tabu: Komunisté ho zakázali, dnes je v Česku opět populární. Cizinci se z něj otřásají odporem

Dali byste si šneka? Ne, teď není řeč o pečivu sypaném skořicí, ale o břichonožci s ulitou na zádech. Že nejste Francouzi? Budete se divit, ale tato delikatesa se v Čechách konzumovala ještě za dob našich babiček a prababiček, a to opravdu ve velkém. Tradici vymazal socialismus.

Šneci jsou tradiční české postní jídlo, je doloženo, že se na našem území konzumovali již v šestnáctém století. Kuchařka Magdalena Dobromila Rettigová je připravovala s křenem a vinnou omáčkou, dále je různě nadívala. Toto jídlo nesmělo chybět jako součást štědrovečerní tabule. Kdybychom si tuto tradici uchovali, zřejmě bychom dnes nepovažovali Vánoce za svátky obžerství. Roztomilí plži mají totiž minimum tuku a kalorií, jsou samá svalovina. Mají vysoký obsah bílkovin, zároveň jsou bohatí na železo, zinek, vitamíny A a B nebo na vápník, a mají v sobě důležité aminokyseliny. Zároveň šneci obsahují prospěšné látky, jež pomáhají v boji s lupénkou, akné a dalšími kožními obtížemi.

Byli zakázáni

Vánoční tabule se od dob minulých ostatně proměnila pořádně, houbovku vystřídala rybí polévka, namísto řízku se podával hubník a krupice nebo jáhelník se sušenými švestkami či naslano se zelím. Kapr se do té doby podával s octem namodro nebo načerno, tedy vařený v povidlech a perníku. A co pečení šneci?

Tato delikatesa byla oblíbená hlavně za dob první republiky, kdy se také poprvé na Vánoce kapr usmažil v kouzle trojobalu. Na tu můžete zavzpomínat díky filmům s králem komiků Vlastou Burianem, Oldřichem Novým nebo Adinou Mandlovou. Tehdy měla na českou kuchyni vliv ta francouzská. S příchodem socialismu ale pokrm ze šneků z českých jídelníčků postupně vymizel.

„Komunisté ze šneků udělali buržoazní jídlo a dělník je nesměl jíst,“ říká jednatel šnečí farmy Vlastimil Čevela. Ten uvedl, že se šneci přesto vesele dál vyváželi do Francie. Většinou se jednalo o šneky zahradní. A zatímco kapr se u nás smažil i nadále, na šneky jsme na čtyřicet let zapomněli jako Češi úplně, včetně toho, jak je vůbec připravit.

Postupně se vracejí na naše talíře

Jen v roce 2023 bylo od nás do zahraničí vyvezeno 220 tun šneků, a to jak živých, tak i různě upravených. Většina putovala do Francie. A na kolik takové množství plžů vyjde? Na devětaosmdesát milionů korun! Šneci se ale nesbírají jen tak v lese nebo na louce, nýbrž se pěstují na speciálních farmách. Poptávka pravidelně roste právě před Vánoci.

Dnes se šnečí maso postupně vrací i na české talíře a je považováno za prémiový produkt. V restauracích bývají šneci připraveni zpravidla na francouzský způsob, a to například s bylinkovým máslem. Maso se dá už sice pořídit v nejrůznějších řetězcích, převážně ale mražené. Mnoho Čechů však netuší, jak ho správně připravit, i proto sahají spíše po polotovarech, které jsou na přípravu nenáročné. Firmy proto maso různě upravují tak, aby se snížila doba jeho vaření. Samotné je totiž poměrně tuhé a pocitově maso připomíná asi kuřecí srdce.

Není to ale žádná věda, velmi snadno šneky uvaříte a zacházet pak s nimi můžete podobně jako s mořskými plody. Připravovat je můžete na spoustu různých způsobů, klidně zapátrejte v tradičních českých kuchařkách nebo po internetu a objevte další kultury a to, jakým způsobem se šneci připravují třeba v Itálii (s česnekem a omáčkou) nebo ve Španělsku (s pálivou omáčkou).

Čechům přijdou šneci exotičtí

Jak to vnímají samotní Češi? Potravina, která definovala naši kuchyni, se po čtyřiceti letech vrací. Někdo k ní má odpor, jiný ze zvědavostí ochutná, další se bojí gastro neúspěchu. Kde se nechuť vzala? Těžko říct. Vždyť mouka ze cvrčků je u nás hitem… Najdou se ale i lidé, kteří nemají rádi ryby, protože jim přijdou jakoby slizké a kluzké a svým vzezřením jim připomínají hada. A lidem, kteří šneka nikdy nejedli, přijde najednou plž jako exotická lahůdka podivného vzezření.

Zdroje: irozhlas.cz, cesky.radio.cz, olomouc.cz