Toto je největší hrozba pro české důchodce. Ládují se tím denně, ale tohle to dělá s jejich tělem

Jsou věci, které se v českých domácnostech nemění po celá desetiletí. Snídaně, která musí zasytit. Večeře, která nezatíží peněženku. Zvyky, které dávají životu rytmus, zvlášť ve věku, kdy víc než novinky člověk ocení to, co dobře zná. Jenže právě tehdy může neviditelně přicházet něco, co se nedá odbýt ani chlebem, ani lžící majonézy.

V tom každodenním rytmu, který se nemění roky, je cosi uklidňujícího. Člověk sáhne po tom, co chutná stejně jako dřív, a co nezklame. Jenže právě tam, v té pohodlné známé rutině, se může skrývat tichá hrozba, nenápadná, ale o to vytrvalejší.

Když chuť vítězí nad zdravím

Snídaně u starších lidí bývá často spíš o zvyku než o výživových hodnotách. Ovesná kaše s ovocem nebo sledování obsahu bílkovin bývá výjimkou. Nákupní košík plní tak, aby vystačili s důchodem, a sytý pocit dostal přednost před kvalitou. Na první pohled pochopitelné, na druhý už méně. Gothaj, levné salámy, tučné paštiky a pomazánky s majonézou nejsou jen kalorickou bombou, ale i směsí soli, konzervantů, zvýrazňovačů chuti a skrytých tuků.

Podle národní strategie zdravého stravování pro období 2021–2030 má česká populace stále výrazně vyšší příjem nasycených tuků i soli, než doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO). U soli jde často až o dvojnásobek doporučeného množství.

Staré chutě, nové problémy

Nostalgie hraje svou roli. Mnozí senioři byli zvyklí na „normální jídlo“, chléb se šunkovým salámem, brambory s máslem, smažený květák. A i když vědí, že by si měli dávat pozor, zvyky a chuťové preference z mládí se mění těžko. K tomu připočtěme problémy se zuby, horší trávení nebo ztíženou pohyblivost, a nákup zlevněné pomazánky v akci najednou dává smysl.

Jenže tělo stárne. A to, co kdysi nevadilo, dnes může zkomplikovat život. Přibývají kila, zadýchávání při chůzi, tlak kolísá, srdce nestíhá. A přestože lékaři doporučují pestrou stravu, vlákninu a menší porce, realita v českých kuchyních často vypadá jinak.

Když v těle chybí to podstatné

Senioři patří mezi nejohroženější skupiny, pokud jde o nevyváženou výživu. Mnozí z nich trpí nejen nadváhou, ale zároveň i nedostatkem základních živin, vitamínů, minerálů nebo bílkovin. Tento paradox je známý jako tzv. skrytá podvýživa.

Neznamená to, že lidé hubnou. Znamená to, že jejich tělo stárne s horším základem: ztrácejí svaly, zvyšuje se obsah viscerálního tuku, klesá imunita. A právě kombinace kalorické, ale výživově „prázdné“ stravy může tyto změny zrychlovat.

Hlavní problém? Ceny a zvyky

Není fér svádět vše jen na volbu. Důchodci dnes často přežívají s částkami, které po zaplacení nájmu stěží pokryjí základní potřeby. Bio tvaroh stojí dvakrát tolik co majonézová pomazánka, prioritou se stává výdrž potravin a cena, ne nutriční hodnota.

Zdravotní osvěta mezi seniory stále pokulhává a prostor pro prevenci zůstává omezený. Lékaři se často věnují až následkům dlouhodobě nevhodné životosprávy, protože jim na podrobnější výživové poradenství nezbývá čas. Návštěva nutričního terapeuta je přitom spíš výjimkou než pravidlem. A právě tam by mohla začít změna, jednoduchým vysvětlením, jak jíst chytřeji i s omezeným rozpočtem.

Malé změny, velký rozdíl

Změna jídelníčku nemusí být dramatická. I drobné úpravy mají velký efekt. Nahradit část salámu luštěninovou pomazánkou, obměnit bílý rohlík za celozrnný chléb, doplnit porcí zeleniny. A hlavně o jídle mluvit. Se seniory.

Zdravotní stav se zlepšuje pomalu, ale zhoršuje rychle. A právě každodenní volby v kuchyni, byť malé a nenápadné, určují, jak dlouho si naši rodiče a prarodiče uchovají samostatnost, pohyblivost a klidné stáří.

Zdraví nezačíná v ordinaci, ale doma u stolu, v lednici, na talíři. A někdy ho neohrozí žádná velká nemoc, ale ty nenápadné zvyky, které opakujeme den co den – zvyk na gothaj, bez zeleniny. Ale i ty se dají změnit. Pomalu, po svém.