Tohle se stane s vaším prádlem, když ho sušíte venku při 30 °C. Než si toho všimnete, bude pozdě

Léto a sušení prádla venku je na první pohled dokonalá kombinace. Prádlo voní po slunci, schne rychleji než v sušičce a nezvedne vám účet za elektřinu. Ale tahle letní pohoda má i svou méně viditelnou cenu. Nezaplatíte ji sice v korunách, zato na úkor svého oblečení. Protože když rtuť teploměru vyšplhá ke třicítce a prádlo visí na přímém slunci, může se stát něco, co zpětně už nenapravíte.

Na první pohled si toho možná ani nevšimnete. Tričko vypadá jako vždy, ručník voní svěže, a vše je příjemně suché během pár hodin. Jenže právě v těchto ideálních podmínkách se může ukrývat drobný zádrhel, který se neprojeví hned, ale o to víc vás překvapí později. Stačí pár slunečných dní a najednou si začnete klást otázku, proč oblečení na první pohled nevypadá jako dřív.

Když je slunce přítel i nepřítel

Sluneční paprsky sice zvládnou během pár hodin vysušit i silnější materiály, ale UV záření přitom působí jako neviditelný zloděj. Zvlášť na barevném a tmavém prádle. Barviva, která dávají oblečení jeho výraznost, jsou totiž citlivá na světlo. Přímé slunce je postupně rozkládá, a to, co dřív vypadalo jako sytá bordó nebo temně modrá, se po několika sušeních na přímém slunci promění v mdlý odstín bez života.

To neplatí jen pro trička, ale i pro ložní prádlo, ručníky nebo šaty, na kterých vám záleží. Slunce totiž nesoudí, pálí bez rozdílu. Zatímco vy si pochvalujete, jak prádlo schne jako blesk, barviva v látkách z toho tak nadšená nejsou.

A co na to prádlo?

Černé, barevné nebo bílé, každá barva reaguje na slunce jinak a stojí za to tomu přizpůsobit způsob sušení. Nejcitlivější bývá černé prádlo. I syté a kvalitní kousky po několika dnech na přímém slunci ztrácí hloubku a postupně šednou. Proto je nejlepší černé oblečení prát naruby a sušit zásadně ve stínu.

Podobně jsou na tom i výrazné barevné textilie, tmavě modré, zelené, vínové nebo fialové odstíny blednou velmi rychle, a ani pastelové tóny nevydrží věčně. Obecně platí jednoduché pravidlo: Pokud to není bílé, mělo by to být ve stínu.

Naopak bílé prádlo je v tomhle směru výjimkou,  slunce mu svědčí. UV záření totiž působí jako přirozený bělicí prostředek, který pomůže odstranit zažloutnutí i šedivý nádech. Bílé tričko nebo povlečení tak může díky slunečním paprskům získat zpět svou jasnou a čistou barvu.

Pokud nechcete po každém létě měnit polovinu šatníku, zkuste se sušením venku zacházet chytře. Začněte tím, že oblečení budete věšet naruby, u barevných a černých kousků se tak ochrání lícová strana a případné blednutí se projeví jen na rubu. Dále si dejte záležet na výběru místa, ideální je kout ve stínu, třeba pod stromem nebo na zastřešené terase. Oblečení sice nebude suché za hodinu, ale barvy zůstanou déle syté. A hlavně nepřesušujte, prádlo má být suché, ne tvrdé jako karton. Dlouhé vystavení horku navíc ničí strukturu jemných materiálů, jako je bavlna nebo elastan, a to i u kousků, které na první pohled vypadají odolně.

Je tu ještě pár vychytávek, které mohou sušení v horku vylepšit. Například přidání bílého octa při praní (asi 120 ml do posledního máchání) pomáhá barvám držet se látky. Přírodní materiály jako bavlna nebo len jsou k sušení na vzduchu odolnější než syntetika. A tmavé džínsy? Ty raději sušte ležící a otočené naruby, ideálně uvnitř.

Slunce pere i trestá

Sušení prádla venku je jedním z malých letních potěšení, voní svěže, šetří peníze i planetu. Ale stejně jako s opalováním platí i tady, že příliš slunce může uškodit. Pokud nebudete opatrní, zjistíte na podzim, že vaše trička ztratila barvu, a ručníky už nejsou to, co bývaly. Stačí ale pár drobných změn a vaše prádlo si léto užije bez následků.