Tohle jídlo vonělo po celé ulici. Pamatujete? Dnes by kvůli němu na vás soused poslal hygienu

Vůně, která se kdysi linula z kuchyní a zůstávala ve vzduchu ještě dlouho poté, co pokrm opustil troubu, dnes vyvolává spíše rozpaky. Co bylo dříve běžnou večeří, by dnes leckomu přišlo jako kulinářský výstřelek. Jedno z takových jídel však dnes zažívá v tichosti pomalý návrat.

Jedná se o pečeného holuba, pokrm, který byl po staletí v české kuchyni běžný, a to nejen na venkově. Holubi se chovali kvůli masu i jako symbol prestiže. Maso z holuba bylo ceněno pro svou jemnost, vůni a kulinářskou variabilitu. Dnes je ale při představě jeho konzumace mnoho lidí v rozpacích, a to zejména proto, že holubi jsou v současnosti vnímáni hlavně jako přemnožení městští škůdci.

Dříve běžný pokrm, dnes vzácnost

Od nepaměti se holubi chovali v holubnících jak u dvora, tak i na venkově. Holubí maso tak bylo dostupné prakticky všude. V českých zemích se pak objevuje už ve středověkých receptech. Ve slavné kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové najdeme hned několik způsobů, jak holuby připravit, například s nádivkou, pečené na másle, či podávané s kaší.

Důležitou roli však hrála také sezónnost. Holubi se totiž jedli především v létě a na podzim, kdy byli dobře vykrmení. Kvalita masa se v jejich případě považovala za vyšší než u slepic a díky menší velikosti se pokrmy z holubů připravovaly jako lahůdka pro sváteční stůl.

Proč se holubi přestali jíst?

Dnes je situace zcela jiná. Hlavním důvodem, proč se u nás holubi prakticky přestali konzumovat, je úbytek jejich chovů. Konzumují se totiž výhradně speciálně šlechtění holubi chovaní na maso, zatímco dnes se veřejnost setkává hlavně s tzv. městskými holuby, tedy synantropními ptáky žijícími v městském prostředí, často v nehygienických podmínkách.

Představa, že si člověk dá na oběd holuba, tak nemusí být mnohým úplně příjemná, jelikož městští holubi mohou přenášet nemoci, a navíc nejsou pod veterinární kontrolou. Pokud byste dnes zkusili doma upéct holuba odchyceného na dvorku, soused by mohl opravdu volat hygienu.  Nicméně tradiční chovy holubů stále existují, jen se jim nevěnuje tolik lidí jako dříve, a proto se tento druh masa na našich stolech neobjevuje příliš často.

V zahraničí se jedná o delikatesu

V některých částech světa, například ve Francii nebo Belgii, je konzumace holubího masa stále běžná. Holubi se chovají na specializovaných farmách a jejich maso je považováno za delikatesu, jelikož na rozdíl od kuřecího je výrazně křehčí a jemnější. V Česku je však takových farem pomálu.

V nabídce některých podniků zaměřených na „nose-to-tail“ gastronomii (tedy využití všech částí zvířete) se holubí maso začíná znovu objevovat. Zpravidla jde o farmářské holuby z prověřených chovů. Pokrmy jako pečené holoubě s nádivkou nebo holubí prsíčko se zelím tak znovu nachází cestu na talíře gurmánů.

Romantická představa o návratu starých receptů musí být vyvážena respektem k hygienickým standardům a faktům. Přesto to neznamená, že by holubí maso jako celek mělo být zapomenuto. Pokud pochází z chovu pod veterinárním dohledem, může být stejně kvalitní jako jakékoliv jiné maso.

Otázkou zůstává, zda má dnešní společnost zájem tyto tradice oživovat. S jistou dávkou snahy a edukace by se ale holub mohl stát opět součástí výjimečných gastronomických zážitků alespoň v restauracích.

Zdroje: blog.idnes.cz, lidovky.cz, vikend.hn.cz