Drsná realita na trhu práce: Tohle je nástupní plat vysokoškoláka v Praze. Zbytek republiky jen žasne

Vysoká škola sice přinese diplom, ale práci nezajistí. Realita je pak taková, že spousta absolventů začíná s mizernými platy a kolikrát ani ne v oboru, který vystudovali.  

Počet vysokoškoláků v Česku dál roste. Na konci roku 2024 jich bylo přes 314 000, což je o 2 % víc než v předchozím roce. Mnoho oborů ale chrlí přebytky lidí bez reálného uplatnění na trhu práce. Jsou to hlavně humanitní nebo pedagogické směry, o které firmy moc nestojí. 

Vysokoškoláků je hodně, práce pro ně méně 

Tyhle obory jsou přeplněné, zatímco technické směry mají paradoxně klesající zájem, přestože jsou na trhu práce žádané a dobře placené. Za posledních pět let se k jejich studiu přihlásilo o 5 415 lidí méně.   

To může souviset i se změnou poměru zastoupených pohlaví na vysokých školách. Zatímco do roku 2003 studovalo víc mužů než žen, nyní je to naopak. V posledních pěti letech bylo žen hned o čtvrtinu víc. A když se podíváme na obory jako zdravotnictví, sociální péče nebo vzdělávání, tam mířily až tři čtvrtiny všech vysokoškolaček.  

Očekávané platy a realita 

Absolventi si často představují svůj nástupní plat kolem 40 000 Kč, ve skutečnosti ale většinou dostávají méně. Nejčastější startovní mzda je kolem 33 000 Kč, a to je opravdu málo, zvlášť na velká města. Na vrcholu jsou ti, kteří začínají v IT, obchodu nebo v bankovnictví. „Na dně“ se pak ocitají zástupci humanitních a sociálních věd. 

Praha je jiná liga 

V Praze průměrná mzda v první čtvrtině roku 2025 vyšplhala přes 62 tisíc, což bylo o třetinu víc, než měl zbytek republiky. I sousední Středočeský kraj, který má s částkou skoro 46 tisíc třetí nejvyšší mzdy v Česku, za Prahou zaostává skoro o 36 %. Přesto víc než polovina Pražanů bere méně, než je tento průměr. Mezi nimi se pravděpodobně nachází i spousty absolventů těch pro trh méně lukrativních vysokoškolských oborů. 

Nástupní úroveň v ceněných profesích vás ale možná překvapí. Třeba čerstvý vysokoškolák v IT oboru si v Praze podle Grafton Recruitment v roce 2024 mohl vydělat 60 až 80 tisíc korun hrubého měsíčně. Pro srovnání – ve Zlínském kraji to bylo „jen“ 40 až 50 tisíc.  

U technických nebo IT oborů se startovní mzda často pohybuje mezi 50 a 60 tisíci, v Praze ale klidně i víc. Záleží i na zkušenostech. Mnozí si třeba už během studií našli praxi, a to jim pak otevírá dveře k lepším pozicím.

„Jsem strojař, takže je téměř bez šance, abych si něco nenašel. Ale bez praxe člověk neumí vůbec nic. Nedivím se, že takové absolventy firmy nechtějí,“ píše jeden z diskutujících na Redditu. 

U humanitních oborů je situace o poznání složitější a platy nižší. Čerství absolventi si i v Praze běžně sáhnou jen na 30 tisíc hrubého. Rozdíl oproti technickým pozicím je tedy znatelný. 

Kde je větší šance vyniknout? 

Velká poptávka je aktuálně po absolventech zmíněných technických a IT oborů. Firmy hledají inženýry, vývojáře i analytiky. Tyhle profese nabízejí nejen jistější práci, ale často i lepší startovní plat. Dobře si vedou také obory jako obchod, marketing nebo projektové řízení. Kdo se dostane na juniorskou manažerskou pozici, může mimo nejvýdělečnější obory počítat s nástupním platem kolem 45 000 Kč. 

Zajímavý je i pohled na vysokoškolské vzdělávání podle krajů. Nejvíc mladých vyráží za diplomem ze Zlínského kraje. Vysokou školu tam totiž studuje každý čtvrtý člověk mezi dvaceti a třiceti lety. Zato v Karlovarském a Ústeckém kraji je to spíš výjimka. Na univerzitu tam zamíří jen přibližně každý sedmý. Rozdíly mezi kraji tak viditelně nejsou pouze o platech, ale i o samotném přístupu ke vzdělání.