Tento obor se stává zlatou žílou: Stačí šikovnost a můžete si přijít na statisíce. Titul netřeba

Mnoho Čechů se domnívá, že nejvíce peněz si vydělají vrcholoví manažeři. Jenže těm začínají šlapat na paty absolventi oborů, ve kterých je tak málo pracovníků, že se v podstatě jedná o zlatou žílu a firmy mají zakázky na měsíce dopředu.

Některé obory jsou vnímány jako prestižní, na další se Češi dlouhodobě dívají skrz prsty. Právě to je jeden z hlavních důvodů, proč dnes v určitých oblastech chybí desetitisíce pracovníků. Firmy tak zareagovaly po svém – nabízejí pohádkové odměny. Bavíme se přitom i o statisícových částkách! Ty si sice vydělají jen ti nejšikovnější, ale přesto jde o zlatou žílu, ze které je možné těžit a vytěžit.

Tihle pracovníci dlouhodobě chybí

V Česku nastala paradoxní situace. Zájem o učební obory mírně stoupá, řemeslníků však ubývá. Chybí jich opravdu mnoho, dokonce až desetitisíce. Starší řemeslníci totiž odcházejí do důchodu a mladých není tolik, aby je nahradili. Roli ovšem hrají i další faktory. Důležitá je rovněž skutečnost, že mladší ročníky mnohdy odcházejí za prací do zahraničí, protože si za hranicemi vydělají více. Zde jsou přitom vítáni s otevřenou náručí. Řemeslníci totiž chybí v rámci celého evropského kontinentu.

„Když se dnes podíváte na počty žáků a studentů na učilištích a průmyslovkách a na počty řemeslníků odcházejících do důchodu, ten rozdíl je stále vyšší, demografie je neúprosná,“ uvedl prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Hrozí tedy reálně v České republice stav, kdy nebude mít kdo opravovat domácnosti a stavět nová bydliště? Možné to je. Minimálně se mohou ještě výrazněji prodloužit čekací lhůty na služby jednotlivých řemeslníků. Ani teď to přitom není kdovíjak bleskové.

Řemeslníci se statisícovými platy

Mezi další příčiny neatraktivnosti řemesel pro mladé patří dlouhodobé společenské vnímání těchto profesí, stejně jako náročnější pracovní podmínky, což je fakt. Navíc bývají tyhle obory spojovány i s nízkými mzdami. Jenže to už jaksi neplatí. Mzdy v těchto oborech totiž v posledních letech výrazně rostou. Společnosti se snaží mladé motivovat i vyššími finančními odměnami. Někde jsou platy až pohádkové. Takový obkladač si může dokonce vydělat i 300 tisíc korun měsíčně. Na druhou stranu je to práce namáhavá, k vyšším platům se člověk propracuje až postupně, a jen v případě, je-li šikovný.

Na trhu práce chybí stavební dělníci

Nedostatek řemeslníků se projevuje i ve stavebních oborech. Zde chybí třeba stavbyvedoucí nebo přípraváři staveb. Data ovšem ukazují, že v této oblasti je především deficit samotných stavebních dělníků. Taková práce vyžaduje fyzickou sílu a specializované dovednosti. Konkrétně chybí zedníci, tesaři, elektrikáři nebo instalatéři. S jejich nedostatkem se potýkají více než tři čtvrtiny stavebních firem v ČR, což se může projevit i na rychlosti a kvalitě samotných prací. Jak takový problém jednotlivé společnosti aktuálně řeší? Bez překvapení pracovníky ze zahraničí.

Stanou se standardem řemeslnice?

Zájem o učební obory skutečně stoupá, byť zatím jen mírně. Výhody v podobě zajímavých finančních podmínek nebo množství zakázek na měsíce dopředu způsobují, že se možná budeme častěji setkávat s řemeslnicemi. Aktuálně se v ČR vzdělává cca 100 tisíc učňů. Stále více se přitom mezi nimi objevují i učnice, a to v oblastech, ve kterých by si je dříve snad nikdo nepředstavil. Mezi dívkami vzrostl po letech zájem třeba o obory automechanik nebo truhlář. Podle odborníků by navíc jejich počet mohl přibývat. Stanou se tedy řemeslnice skutečně standardem?