Tento keř je považován za ostudu zahrad: Roste jak plevel a smrdí. Přesto ho má každý Čech u plotu

Tento jehličnan patří mezi nejčastěji vysazované dřeviny u českých plotů. Lidé ho volí kvůli rychlému růstu a minimálním nárokům na péči. Pokud se ale dlouhodobě neudržuje, začne žloutnout, řídne a v některých místech zcela odumírá.

Túje, známé také jako zeravy, patří k nejčastěji vysazovaným jehličnanům v českých zahradách. Využívají se hlavně jako živé ploty, které poskytují soukromí a částečně chrání před prachem a hlukem z okolí. Aby dobře plnily svou funkci, potřebují základní péči. Na jaře nejde v první řadě o přihnojování, ale o pravidelnou a dostatečnou zálivku. Při řezu nebo v horkých dnech navíc uvolňují silné pryskyřičné aroma, které může někomu nepříjemně zapáchat.

Bez vody se po zimě nevzpamatují

Jehličnany a stálezelené dřeviny potřebují vláhu i v zimě, pokud nemrzne a půda není pod sněhem. Kořeny tújí při dlouhodobém suchu odumírají a rostlina se už nevzpamatuje. V zimním období proto nezapomínejte zalévat, jakmile teploty vystoupí nad nulu. Túje totiž i během zimy fotosyntetizují a bez vody chřadnou.

Na jaře je proto důležité doplnit vláhu, kterou rostliny během zimy ztratily. Zálivku provádějte vždy v období bez mrazů a na mírně nakypřenou půdu. Právě voda a provzdušněné podloží patří mezi základní podmínky, díky kterým budou túje zdravé a odolné.

Na přihnojování pozor

Túje nepatří mezi dřeviny s vysokými nároky na živiny, i proto jsou oblíbené v živých plotech. Čerstvě vysazené rostliny není potřeba hnojit, protože bývají předem ošetřené dlouhodobě působícím hnojivem ze zahradnictví. S přihnojováním je vhodné počkat do dalšího jara. Použít lze buď kapalné hnojivo určené pro jehličnany, nebo menší množství kompostu. Na podzim a v zimě se túje nehnojí, protože by vytvořily nové výhony, které do příchodu mrazů nestihnou vyzrát a mohly by poškodit celou rostlinu.

Při hnojení tújí dělají pěstitelé často zásadní chybu. Granulovaná hnojiva sypou na suchou půdu, kde se živiny nerozpustí a ke kořenům vůbec nedostanou. Pokud se zároveň překročí doporučená dávka, může dojít k poškození kořenového systému. Při použití pevných hnojiv musí být půda vždy vlhká a vhodné je hnojivo následně zalít. Mnozí zahradníci proto raději volí kapalná hnojiva, která se ředí s vodou a aplikují konví přímo ke kořenům.

Túje nejsou pro každou zahradu

V menší zahradě mohou vzrostlé túje prostor opticky zmenšit. Dlouhý živý plot často působí jako jednolitá zelená stěna, která může být monotónní a nevzhledná. Pokud túje neladí s okolní výsadbou nebo stylem zahrady, celkový dojem bývá rušivý.

„Túje jsou už prostě nudné. Nemusí to platit všude, ale v mém sousedství stěží projdete blok, aniž byste viděli řadu tújí pevně nacpaných do plotů. Tyto keře jsou jednoduše nadužívané,“ tvrdí zahradnice Tea Spenglerová.

Radí proto živý plot poskládat z více zajímavých dřevin. Pro živý plot lze využít jak jehličnany, tak listnaté dřeviny, opadavé i stálezelené.

Vhodné jsou i rostliny, které se běžně pěstují jako solitéry. Nejlepšího výsledku se dosahuje kombinací různých druhů, díky čemuž je plot zajímavý po celý rok. Kvete na jaře, nese plody v létě, zaujme barvami na podzim a strukturou v zimě. Před výsadbou je ale vhodné konzultovat výběr s odborníkem.

Proč mohou túje zničit dojem z celé zahrady

Túje mohou vypadat dobře jen tehdy, pokud jsou pravidelně udržované, zalévané a zasazené na vhodném místě. Bez péče rychle ztrácí vitalitu i vzhled.

„Za zrezlé túje někdy může i přílišné oteplení, jaké se často objevuje v průběhu končících zimních měsíců. Pokud je tak teplo, že začne proudit míza, a následně se prudce ochladí a nastanou velké mrazy, může dojít k roztrhání dřevního pletiva v rostlině a ta už se ze šoku nevzpamatuje,“ říká specialistka na projektování zahrad Dana Makrlíková.

Podle ní se uschlé větvičky už nepodaří zachránit a nezbývá než je uštípnout.

Zdroje: ireceptar.cz, denik.cz, idnes.cz