Tenhle pokrm byl označen jako největší pelmel školních jídelen. Děti ho cpou do květináčů a pašují v bačkůrkách

„Král ječmínek“, název, který zní jako z pohádky, ale pro většinu dětí to byla spíše noční můra než královská lahůdka. Tento vepřový závitek plněný směsí, kterou málokdo dokázal identifikovat, se dlouhá léta držel na jídelníčcích školních jídelen. Proč? A kdo vlastně přišel s tímto „pokladem“, který děti nenáviděly?

Tento pokrm se v českých školních jídelnách objevoval pod různými názvy, vepřový závitek, plněný vepřový závitek, Král ječmínek nebo „plněné vepřové se zeleninou“. Ale zůstával v srdcích dětí jako synonymum pro jídlo, které raději zůstalo na talíři než skončilo v žaludku. Původní recept se objevil v období socialistického školního stravování a byl charakteristický jednoduchostí a cenovou dostupností. Vepřové maso, které se skrývalo v těžké hmotě, jako by ukrývalo svou skutečnou chuť pod vrstvou převařeného zelí a koření. Děti tento pokrm zpravidla odmítaly nejen kvůli jeho vzhledu, ale také kvůli textuře, která příliš připomínala papírovou hmotu než něco, co by se dalo považovat za jídlo.

Proč přežil tak dlouho?

A přesto tento závitek přežil tak dlouho. Proč? Výhodou byl především fakt, že byl levný a snadno připravitelný. V dobách, kdy školní jídelny čelily omezeným rozpočtům, „král ječmínek“ splňoval všechna kritéria: dostatek bílkovin díky vepřovému masu, vlákninu ze zeleniny a kroupy, a dokonce i nějaké kalorie navíc, které byly pro školní jídelny velmi cenné. A když k tomu připočteme jednoduchost přípravy, pokrm se dal připravit ve velkém a snadno ohřát, čímž byl ideálním řešením pro kuchyně s nedostatkem pracovních sil.

Pokud se zamyslíme nad tím, co všechno školní jídelny ve své době nabízely, „král ječmínek“ vynikal ve své praktickosti. Nebyl to žádný zázrak, ale fungoval. Navíc v době, kdy kvalitní stravování bylo ne o chuti, ale spíš o tom, jak rychle a levně nasytit děti, se tento pokrm stal takovým „králem jídelníčku“.

Dětský odpor: Květináčová revoluce

A přesto, děti ho prostě nechtěly. Jakmile se na jídelníčku objevil „král ječmínek“, rodiče věděli, co mají dělat. Dávali dětem velké svačiny, protože tohle „zelí“ prostě nemohlo být chutné. A opravdu, většina dětí tento pokrm buď nejedla, nebo se z něj snažila vymanit různými způsoby.

Byly to právě děti, které přišly s neuvěřitelnými, avšak geniálními způsoby, jak se vyhnout povinnosti sníst tento „zázrak“ školní kuchyně. Některé děti například tajně schovávaly závitek do květináče nebo do bačkůrek. Proč? No, protože v květináči vypadal jako kus hlíny a nikdo si toho nevšiml. V bačkůrkách to zase zmizelo bez stopy, než přišel večer a bylo po problémech.

Nostalgie nebo trauma?

I když „král ječmínek“ dnes už není tak obvyklý, stále vyvolává u některých dospělých nostalgii. Pro některé to byly nezapomenutelné zážitky, pro jiné trauma, které si pamatují až do dnes. Je to pokrm, který se v dětských vzpomínkách zapsal buď jako něco typického, nebo jako noční můra z dob školních obědů.

A co moderní doba? I když dnes už tento pokrm nezpůsobuje žádné velké nadšení, stále existují lidé, kteří si na něj vzpomínají s úsměvem – nebo s výčitkami. Mnozí dospělí se dokonce rozhodli „krále ječmínka“ zkusit připravit doma. Výsledek? Moderní verze je nejen chutná, ale i vylepšená, se skvělým domácím masem, čerstvou zeleninou a bez zbytečného převaření. Důkaz, že starý recept má v sobě pořád něco, co stojí za to upravit.

Možná návrat?

Jistě, dnes se školní jídelny zaměřují na pestřejší nabídky, čerstvější suroviny a zdravější varianty jídel, takže návrat „krále ječmínka“ v původní podobě není na pořadu dne. Ale kdo ví? Možná se tento pokrm v nějaké formě vrátí, a tentokrát už to nebude ten starý, převařený závitek s kousky neidentifikovatelné zeleniny. Možná bude moderní, s kvalitním masem, sezónní zeleninou a jemnými bylinkami, které nás přenesou zpátky do doby, kdy se jídlo připravovalo s péčí, i když jeho vnější vzhled tomu moc nenasvědčoval.

Zdroje: rizeniskoly.cz, fresh.iprima.cz,