Česko na pokraji kolapsu? Takhle bídně vypadá situace v Česku. Připravte se na nečekaný výpadek
Až konkrétní data a zkušenosti firem ukázaly skutečný rozsah problému. Pod zdánlivě pozitivními čísly se skrývá znepokojivý trend, který odborníci označují za jednu z největších výzev následujících let. Česká republika má sice jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti v celé EU, ale právě tato skutečnost paradoxně odhalila slabinu systému. Čísla nevypovídají o rovnováze, nýbrž o napětí. A to se neustále zvyšuje.
Když čísla nestačí
Firmy stále častěji narážejí na bariéru, kterou nedokážou překonat. Získat zaměstnance je stále těžší, a to nejen v technických oborech, ale i v oblasti služeb nebo kancelářských pozic. Ačkoli existuje obrovské množství volných míst, mnohé zůstávají dlouhodobě neobsazené. Nejde jen o kvantitu, ale především o kvalitu. Uchazeči často nesplňují požadovanou kvalifikaci, chybí jim potřebné dovednosti nebo flexibilita. Trh práce přestává odpovídat na reálné potřeby ekonomiky.

Tiché tikání ve stínu kalendáře
Za pomalu se prohlubující krizí nestojí jedna příčina, ale souběh několika vlivů. Tím nejviditelnějším je demografická změna, která postupně mění celé pracovní prostředí. V roce 2024 oslavilo padesáté narozeniny téměř dvakrát více lidí, než kolik jich dosáhlo věku 25 let. Do patnácti let tak odejde ze systému silná generace, kterou nebude mít kdo nahradit.
Tento nevyvážený poměr se nezastaví sám od sebe. Podle analýzy Boston Consulting Group může Česko do roku 2040 postrádat až 400 000 lidí v produktivním věku. Zatímco Evropa hledá způsoby, jak stárnutí obyvatelstva zpomalit, v České republice zůstává reakce velmi opatrná. Změny v odvodech nebo nabídce částečných úvazků pro starší zaměstnance jsou zatím spíše symbolické. Mnozí odcházejí do důchodu ze dne na den, bez možnosti pozvolného přechodu či využití svých zkušeností.
Příležitost, která zůstává za hranicemi
Jedním z faktorů, který by mohl situaci zásadně ovlivnit, je pracovní migrace. Přesto se právě tady nachází další slabina. Český systém je nastaven přísně a zdlouhavě, což výrazně snižuje schopnost rychle reagovat na potřeby trhu. Získání víza pro uchazeče z některých třetích zemí trvá i déle než rok. A i těm, kterým se podaří pracovní povolení získat, se často nedaří najít práci odpovídající jejich kvalifikaci.
Evropská komise proto navrhla projekt tzv. rezervoáru talentů, který by měl propojit evropské zaměstnavatele s kvalifikovanými pracovníky ze zahraničí pomocí digitální platformy. Český svaz průmyslu návrh podporuje a upozorňuje, že firmy v celé Evropě na podobný nástroj čekaly. Systém má nabídnout transparentní výběr, férové podmínky a zjednodušenou administrativu. Pokud se podaří odstranit byrokratické překážky a sladit uznávání kvalifikací, mohl by se stát důležitým pomocníkem i pro českou ekonomiku.

Přichází jiný svět
Změny se však netýkají jen lidí, ale i samotné podstaty práce. Automatizace a digitalizace přetvářejí pracovní prostředí tempem, které mnozí nestačí sledovat. Podle dat společnosti ManpowerGroup by do roku 2030 mohlo kvůli automatizaci zaniknout až 300 000 pracovních míst, především v oblasti manuální výroby a rutinních kancelářských pozic.
Zároveň však vzniká poptávka po zcela nových typech odbornosti. Schopnost pracovat s informacemi, digitální dovednosti a ochota učit se novým věcem se stávají základními požadavky. Jenže právě zde se ukazuje, že mnozí zaměstnanci nejsou na tuto změnu připraveni. Rekvalifikace sice existují, ale stále nejsou samozřejmou součástí pracovního života. Abychom dokázali reagovat na technologický posun, bude potřeba investovat nejen do strojů, ale především do lidí.