Tahle zpráva z Německa děsí celou Evropu. A Česko? Může být další na řadě

Z Německa přišla zpráva, která okamžitě zaujala odborníky i veřejnost napříč kontinentem. Na první pohled to vypadalo jako ojedinělý případ vzácné infekce. Jenže detaily, které se objevily v následujících dnech, mění pohled na celou situaci. Jde o infekci, která má velmi vážné následky, a přitom se může šířit i v běžném prostředí.

Původcem přenosu není nějaký exotický druh z jiného kontinentu, ale drobný hlodavec rejsek obecný, který běžně žije i na území České republiky. Přestože v tuto chvíli nejsou hlášeny další případy mimo Německo, experti upozorňují, že je třeba vnímat varovné signály. Tím spíš, že nemoc je téměř neléčitelná a její smrtnost extrémně vysoká.

Záhadná smrt v Německu

Během jarních měsíců roku 2025 byli v jižním Bavorsku hospitalizováni dva pacienti s těžkými neurologickými symptomy. Jeden z nich krátce nato zemřel, druhý zůstává ve vážném stavu. Laboratorní testy ukázaly, že oba muži byli nakaženi virem BoDV-1 (bornavirus), který způsobuje akutní zánět mozku.

Virus je známý především z výzkumu zvířat. Jeho přítomnost byla zaznamenána u koní a ovcí, ale v posledních letech se ukazuje, že může být smrtelný i pro člověka. Německé zdravotní úřady oba případy okamžitě nahlásily Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které nyní zvažuje zpřísnění pravidel pro monitoring této infekce.

Proč je bornavirus tak nebezpečný?

Bornavirus patří mezi neurotrofní viry, tedy takové, které napadají nervový systém. Po infekci se může šířit do mozku a způsobit závažné poškození centrální nervové soustavy. U lidí se infekce projevuje horečkou, zmateností, křečemi a nakonec selháním mozkových funkcí. Podle aktuálních údajů z Německa je smrtnost extrémně vysoká, dosahuje až 80 %.

Velkým problémem je obtížná diagnostika. Příznaky se překrývají s jinými formami encefalitid, jako jsou ty herpetické či klíšťové. Virus se navíc v těle množí pomalu, a klasické testy ho často nezachytí včas. V praxi to znamená, že nakažený pacient může být léčen pozdě nebo vůbec, což zvyšuje riziko úmrtí.

Může být Česko další na řadě?

Odpověď není zcela jednoduchá, ale ano, potenciálně může. Rejsek obecný se vyskytuje i na území České republiky, a to poměrně hojně, zejména v níže položených oblastech. Vědci z Akademie věd i Státního zdravotního ústavu už dříve upozorňovali, že riziko přenosu zoonotických virů, tedy infekcí přenášených ze zvířat na člověka, roste s častějším kontaktem lidí s přírodou. Zvlášť rizikové jsou přitom venkovské oblasti, kde rejsci mohou snadno vniknout do domácností, sklepů či stodol.

České úřady zatím neevidují žádný případ infekce bornavirem u člověka na území ČR. Nicméně v návaznosti na zprávy z Německa zahájily epidemiologické šetření a mapování výskytu potenciálních přenašečů v pohraničí. Ministerstvo zdravotnictví doporučilo zvýšenou ostražitost všem nemocnicím i infekčním oddělením.

Jak se chránit před nákazou?

Přestože riziko infekce zůstává nízké, odborníci radí dodržovat základní pravidla prevence. Zejména při pobytu v přírodě či ve starších stavbách, kde mohou hlodavci žít, se doporučuje používat ochranné pomůcky, jako jsou rukavice a respirátor, a to zejména při úklidu.

Dále se doporučuje nevstupovat bez ochrany do sklepů, půd a kůlen, kde mohou být přítomny výkaly hlodavců. Při podezření na kontakt s nakaženým zvířetem nebo jeho exkrementy je vhodné konzultovat situaci s lékařem.

Lidé by také měli sledovat symptomy spojené s nákazou virem, jako jsou bolesti hlavy, horečka, poruchy vědomí či záchvaty. V takovém případě je potřeba rychlá diagnostika a hospitalizace. Čím dříve je nákaza odhalena, tím větší šanci na přežití pacient má.