Tahle složenka vypadá oficiálně, ale stát s ní nemá nic společného. Tisíce lidí už naletěly

Na první pohled vypadá seriózně. Dopis v obálce, úřední jazyk, kulaté razítko, jednací číslo a složenka na několik tisíc korun. Nezřídka i s poznámkou o zákonné povinnosti a čtrnáctidenní splatnosti. Jenže za pečlivě připraveným dokumentem nestojí žádná státní instituce. Jen firma, která ví, jak využít lidské důvěry.

Schránkou projde každý měsíc spousta papírů. Některé hned vyhodíme, jiné otevřeme až po několika dnech. Když se ale mezi nimi objeví dokument, který vypadá jako oficiální výzva k platbě, většina z nás zpozorní. Má všechny náležitosti, které od úřední korespondence očekáváme: jasně uvedená částka, krátká lhůta a důsledně formulovaný text. Právě tento typ zásilek v posledních letech zaplatily tisíce lidí. Často bez ověření, bez otázek.

Podoba i načasování těchto dopisů hrají klíčovou roli. Přicházejí v období, kdy adresát očekává oficiální dokumenty, a svým zpracováním přesně odpovídají tomu, co by od úřadů mohl dostat. Zásilka tak snadno vzbudí dojem, že jde o běžnou administrativní záležitost, kterou je třeba vyřídit bez odkladu.

Falešné výzvy: Jak fungují a kdo je rozesílá

Adresátem těchto dopisů bývá ve většině případů nový podnikatel. Sotva se jeho jméno objeví v živnostenském rejstříku, začnou přicházet dopisy, které působí jako výzvy k úhradě zákonného poplatku. Obsahují přesnou částku, krátkou lhůtu splatnosti a formulace, které vyvolávají dojem, že se jedná o běžnou administrativní povinnost. Mnohé přicházejí poštou, jiné do datové schránky. Společné mají jedno: Působí úředně a autoritativně.

Za těmito výzvami však nestojí stát ani žádná veřejná instituce. Jsou to soukromé společnosti, které se prezentují názvy jako Česká komora živnostníků, Rejstřík obchodu a živností nebo Portál ekonomických subjektů. Ve skutečnosti jde o takzvané katalogové firmy, jejichž cílem není evidence podnikatelů, ale pravidelný výběr peněz za bezcenný zápis do soukromého seznamu. Tyto firmy často spoléhají na neinformovanost čerstvých živnostníků, kteří si nejsou jistí, co všechno je třeba zaplatit a jaké povinnosti skutečně mají.

Ti, kteří zaplatí, obvykle nedostanou nic jiného než formální potvrzení o zařazení do neveřejného katalogu, který nikdo nevyužívá. Navíc se vystavují riziku, že jim o rok později přijde další faktura. Pokud totiž zápis výslovně a včas nevypoví, vzniká podle obchodních podmínek závazek k opakované platbě. Podmínky bývají dostupné pouze na webu firmy a často obsahují klauzule, které znemožňují jednoduché odstoupení od smlouvy. Tak se z jednorázové částky stává pravidelný výdaj, který nemá žádný reálný přínos.

Vše je legální. Přesto je to podvod

Právě pečlivě vytvořený dojem oficiálnosti je tím, co těmto firmám zajišťuje úspěch. Nabídky, které tyto firmy rozesílají, jsou důkladně sestavené tak, aby formálně splňovaly zákonné podmínky. Neobsahují zjevně nepravdivé informace, nevydávají se přímo za úřední orgán, a přesto vyvolávají dojem, že jde o povinný krok v rámci oficiální agendy. Ministerstvo spravedlnosti už dříve uvedlo, že každou výzvu je nutné posuzovat individuálně. Právní rámec podobné praktiky výslovně nezakazuje, pokud je nabídka technicky vzato dobrovolná. A to navzdory tomu, že vzhledem připomíná oficiální dokumenty.

Podle Hospodářské komory, která se vůči těmto praktikám opakovaně vymezuje, jde o nekalé jednání parazitující na dobré víře podnikatelů. Ministerstvo průmyslu a obchodu i Digitální informační agentura varují, že výzvy často přicházejí i do datových schránek – tedy systému, který podnikatelům zřizuje stát. To samo o sobě posiluje iluzi, že jde o oficiální komunikaci, přestože tomu tak není.

Promyšlená iluze důvěryhodnosti

„Česká komora firem a živnostníků“ je jedním z příkladů společností, které dlouhodobě rozesílají výzvy k úhradě registračních poplatků, aniž by měly jakoukoli oficiální návaznost na veřejné instituce. Jde o klasickou katalogovou firmu, která ve svých dopisech využívá grafické prvky typické pro úřední komunikaci – razítka, jednací čísla i úředně stylizovaný jazyk. V příloze zpravidla nechybí složenka s přesnou částkou a krátkým termínem splatnosti.

Ačkoli se v samotném textu objevuje poznámka, že nejde o oficiální živnostenský rejstřík, bývá formulace nenápadná a snadno přehlédnutelná. Obchodní podmínky, které upravují závazek k opakované platbě, nejsou součástí dopisu, ale bývají dostupné pouze na webových stránkách firmy. Mnoho podnikatelů tak zaplatí v domnění, že plní zákonnou povinnost, a netuší, že o rok později může dorazit další faktura.

Jak se bránit a jednat včas

Co tedy dělat, když se v poštovní schránce objeví složenka, která vypadá až příliš oficiálně? Podle expertů i úřadů stačí jediné: neplatit a raději si informaci nejprve ověřit například na živnostenském úřadě nebo u České obchodní inspekce. Ti už mají s těmito praktikami dlouholeté zkušenosti a snadno rozpoznají podvodnou výzvu.

Pokud už někdo zaplatil, měl by okamžitě odeslat výpověď a odmítnout další platby. V opačném případě se stává součástí mechanismu, jehož jediným cílem je tahat peníze z kapes lidí, kteří nečekají podvod. A to je důvod, proč je důležité mluvit o těchto praktikách nahlas a otevřeně. Nejde totiž jen o ojedinělé incidenty, ale o systematický model, který funguje jen díky tomu, jak přesně cílí na lidskou důvěru.