Spočítáte z hlavy 3 × 3 – 3 : 3 + 3? Pak jste mozek národa. Je to primitivní, ale 90 % to nezvládne
Řada lidí chová již od školních let odpor k matematice. Je to ale škoda, protože kromě toho, že nás tato vědní disciplína více či méně skrytě provází na každém kroku, může nám v řadě situací pomoci. Jak na tom jste se svými dovednostmi vy? Můžete si to ověřit v následující hádance.
Na sociální síti Threads se nedávno objevil na první pohled jednoduše vypadající matematický příklad v tomto znění:
3 × 3 – 3 : 3 + 3
Řada lidí se jej v komentářích pokoušela vyřešit, jenže se ukázalo, že pohořeli.
Tato situace skvěle poukazuje na jeden poměrně častý problém. V dnešní době jsme zvyklí na většinu matematických úkonů použít kalkulačku, někdo se na správnou odpověď jednoduše zeptá umělé inteligence. Jakmile ale nemáme technologie k dispozici, velmi bolestným způsobem se nám ukazuje, co si ve skutečnosti pamatujeme ze školních lavic.

Poradíte si se zdánlivě jednoduchým příkladem?
Pojďme si nyní zmíněnou zapeklitost vyzkoušet na vlastní kůži. Na první pohled by se zdálo smysluplné, že budeme počítat zkrátka v pořadí, v jakém je zadání zapsáno. V praxi by to tedy znamenalo toto: Tři krát tři je devět. Devět minus tři je šest, šest děleno třemi se rovná dvě. Poté již jen přičíst hodnotu tři a dostaneme výsledek pět.
Bohužel to ale není pravda. Většina lidí totiž zapomene na fakt, který mají v živé paměti téměř všichni školáci. Matematické pravidlo totiž říká, že násobení a dělení má přednost před sčítáním a odčítáním. V tomto případě bychom tedy nemohli jednotlivé operace provádět v pořadí, které na první pohled vypadalo zřejmé. Proto je správná odpověď jedenáct.
K čemu je nám matematika?
Nejspíš se nyní sami sebe ptáte, k čemu je vám tohle všechno dobré. Odpověď je komplikovaná a jednoduchá zároveň. Matematika je totiž skutečně všude kolem nás, v našem každodenním životě. Tyto momenty ale většina z nás ani nevnímá a do svého konání je tak zařazujeme automaticky. To znamená jediné. Matematické myšlení je vrozené každému člověku, přestože jste si možná po první pětce z lineárních rovnic začali myslet něco jiného.
Typickým příkladem může být například vnímání času. Víme, kdy vstaneme, kolik zhruba potřebujeme minut na snídani i kdy máme dorazit do práce. Chápeme, že den má jen omezený počet hodin a ty je nutné rozdělit mezi jednotlivé denní činnosti.
Dalším příkladem jsou finance. V obchodě si obvykle přepočítáme, zda nám prodavačka vrátila správně a již v průběhu nákupu podvědomě počítáme, kolik nás to všechno přibližně bude stát.

Počítáním proti demenci
Matematika nám prospívá ale i jinak, než přímo těmito praktickými dopady. Řešení logických a matematických operací cvičí náš mozek. Mnohé studie naznačují, že počítání zlepšuje funkci mozku a tím může pomoci předejít kupříkladu stařecké demenci a dalším neurodegenerativním onemocněním.
Cvičení dělá mistry. Čím více logických operací budete provádět, tím více se s jejich principy sžijete. Také v dalších oblastech budete poté schopni řešit problémy bez významnějších zádrhelů.
Pravděpodobně se také zlepší vaše analytické dovednosti, což určitě oceníte prakticky každý den. A i když by vás to nejspíš nenapadlo, matematika může mít vliv také na rozvoj vaší kreativity.
Zdroje: Mirror.co.uk, RobotDreams.cz, Instagram Threads