Sparta není železná, ale pěkně prorezavělá. Rosického hvězda padá k zemi
Rok co rok slyší sparťanští fanoušci od představitelů letenského klubu před sezonou to samé: Jdeme si pro titul a chceme uspět v evropských pohárech. Po uplynutí necelého roku však předsevzetí, cíle a sny končí pravidelně smutkem a skřípěním zubů… A klidně se to může stát i v polovině roku 2023.
Sezona 2022/23 ještě pořádně nezačala a ve Spartě už řeší průšvih s vypadnutím z evropských pohárů. Optimisté, ale i realisté tušili, že postoupit přes norský Viking Stavanger nemusí být jednoduché, ale povést by se to mělo. Nepovedlo. Po výsledcích 0:0 (doma) a 1:2 (venku) se Sparta s Evropou loučí.
Ale nejde jenom o to, že Sparta s norským týmem ani jednou nevyhrála, spíše fotbalovou veřejnost zaráží styl hry, jakým se letenský klub prezentoval. Fanoušci si slibovali od příchodu nového trenéra Briana Priskeho z Dánska nový styl hry, který bude založen na důsledném presinku a rychlém přechodu do útoku. Jenže Stavanger se hodně zaměřil na defenzívu a Sparťané nebyli schopni norský obranný val překonat. Nenašel se žádný šikula, který by dokázal poslat útočníkům chytrou českou uličku. Zkrátka český tým byl naprosto bezradný. Ale i tak byla pořád šance postoupit, bylo to zkrátka o tom, kdo dá vítězný gól. A ten se povedlo vsítit právě Norům, kteří využili megahrubky Dávida Hancka, což je v podstatě nejzkušenější hráč Sparty…
Českému nejslavnějšímu klubu historie (už je to ale opravdu jen historie…) zbývá tedy jen bojovat o titul. Jenže naposledy se Sparta stala mistrem v roce 2014. Kdyby před osmi lety někdo řekl sparťanským fanouškům, že na další titul si počkají nejméně devět let, vysmáli by se mu a hodili by ho do Vltavy, aby odplul do Vršovic (kde má své sídlo věčný soupeř ze Slavie). Jenže ono se může klidně stát, že Sparta bude čekat na titul i deset let, patnáct, kdo ví… A mezitím hvězda Tomáše Rosického uvadá. Před několika lety přišel jako spasitel, sundal hráčský dres, oblékl sako a stal se jedním z nejmocnějších mužů ve Spartě. Jenže následné neúspěchy jdou na jeho hlavu a z miláčka se pomalu stává nechtěný člověk, kterého více a více fandů posílá ze Sparty pryč.
Dalo by se říci za dobrotu na žebrotu, ale na druhou stranu, když je někdo skvělý hráč, hned to nemusí znamenat, že bude i skvělý manažer. Možná si to měl „Rosa“ nejdřívě osahat v menším klubu, klidně ve sparťanském béčku či u mládeže, a pak se postupně přemístit mezi sparťanskou elitu. Teď musí doufat, že se jeho hochům podaří získat titul, jinak by to mohlo znamenat i konec Rosického na pozici sportovního ředitele.
Zdroj: redakce, Instagram, Wikimedia
[seznam-ads id="31896"] [seznam-ads id="31898"] [seznam-ads id="36416"] [seznam-ads id="32011"]