Tohle soused odkoukal na dovolené ve Švýcarsku. Zahradu má jako džungli z katalogu a stojí ho to 0 Kč

Zahradničení a pěstování vlastních plodin je na vzestupu a nevěnují se mu jen starší lidé na vesnicích, ale třeba i mladší ročníky ve městech. Jedlými rostlinami si osazují třeba truhlíky na balkoně nebo společné zahrádky ve dvorech bytových domů. Velkým trendem jsou takzvané zahrady bez chemie, ve kterých rostou plodiny v bio kvalitě. I pro ty je ale nutné zajistit ochranu před škůdci nebo dostatek živin prostřednictvím nějakého hnojiva. A pokud je něco z toho zdarma, je to jen bonus.

Když se soused vrátil z několikaměsíčního pobytu na švýcarském venkově, přivezl si s sebou i jeden tamní zvyk. Ten byl patrný především na jeho zahrádce. Plodiny byly jako z časopisu, rostliny bohatě rozkvetlé a plné zdravých plodů. Jako první mě tedy napadlo, co asi používá za hnojivo. Po zjištění, s jakou novinkou přišel soused ze Švýcarska, to vyzkouším také. Nic to totiž nestojí a máme to i u nás v Česku.

Ve Švýcarsku norma, u nás stále na vzestupu

Ve Švýcarsku je kompostování naprosto běžnou součástí života. Malé nádoby na biologický odpad najdete už v kuchyni, ty velké pak před každým domem. Města i menší obce zde aktivně podporují zakládání komunitních kompostovišť, která slouží například pěti domácnostem v nejbližším okolí. Města poskytují finanční podporu na zřízení, a kompostoviště, která vyprodukují nadbytek kompostu, mohou získat drobné finance i za něj.

Celý tento přístup podporuje ekologické nakládání s odpady. Místo toho, aby tento cenný materiál skončil ve spalovnách a na skládkách, poslouží znovu v zahradách k vypěstování domácí zeleniny nebo ovoce. Kromě toho má podobný projekt podpořit i komunitní spolupráci a přenést na vlastníky těchto kompostovišť jakousi zodpovědnost za to, co do nich hází. U velkých kontejnerů to totiž často dopadá tak, že jsou plné věcí, které na kompost nepatří. Ten se pak znehodnotí a materiál je stejně nutné odvézt na skládku.

Méně odpadu, víc úrody

Kompostování ale není jen doménou Švýcarů. V rámci odpovědnějšího nakládání s odpady se u nás v Česku zakládají obecní kompostárny. Ty mají velké i velmi malé obce, které pak několikrát ročně nabízejí jejich obyvatelům zralý kompost k odběru. Podobné komunitní kompostování jako ve Švýcarsku najdeme především ve velkých městech nebo v jejich přilehlých „satelitech“.

Vesnice i větší obce pak v posledních letech rozdávají domácnostem vlastní kompostéry. Jde o dotační program, který má podpořit lidi v založení si vlastního kompostu na zahradě. Díky tomu nebude nutné zajišťovat svoz bioodpadu a v menší obci tak bude moct zůstat například jeden společný kontejner, přičemž zbylý rostlinný odpad si už lidé zrecyklují sami.

Výhody kompostu aneb Proč ho využívat

Proč je ale vůbec tato myšlenka tolik populární a proč si založit kompost na vlastní zahradě? Pokud máte strach, že jde jen o shnilé zbytky, které budou na vašem pozemku silně zapáchat, při správném postupu i volbě ideálního kompostéru není důvod k obavám.

Kompost je přírodní poklad plný živin, který dodá půdě na vaší zahrádce strukturu, živiny, přirozeně zadrží vlhkost a podpoří život půdního edafonu. Kvalitní kompost zlepší úrodnost půdy, podpoří zdravý růst rostlin i bez chemie, šetří peníze za klasická hnojiva a snižuje množství odpadu v popelnici. Kompostováním navíc vytvoříte takový uzavřený ekologický cyklus, při kterém vrátíte do půdy to, co si z ní vezmete.

Jak si založit vlastní kompost?

Pokud ve vaší obci není společná kompostárna, opatřete si vlastní kompostér. Optat se můžete na obecním úřadě. Některé obce jsou zapojeny do dotačního programu a svým občanům umí kompostér zajistit. Pokud ne, zakoupíte ho v každém hobby marketu. Jde o plastovou nádobu o různém objemu, která je navržena tak, abychom zde vytvořili ideální podmínky pro rozklad a správné zrání kompostu. Místo pro kompostování si ale můžete vytvořit i sami, například ze starého vyvýšeného záhonu nebo stlučením pár desek do tvaru menší ohrádky.

Po složení vyberte kompostéru stinné místo v koutě zahrady. Kompost by neměl být na přímém slunci ani na silném větru. Na dno kompostéru dejte síť proti hlodavcům. Pak následuje vrstva drobných větví. Následně už můžete přidávat „suroviny“. Do kompostu patří veškeré rostlinné zbytky z kuchyně (tedy z ovoce a zeleniny), ale i kávová sedlina nebo čaj, umyté skořápky od vajec, posekaná tráva, listí, drobné větvičky a papír či karton bez potisku. Vyhněte se naopak živočišným zbytkům v podobě masa a kostí, tukům a olejům, chemicky ošetřenému papíru nebo zbytkům rostlin, které byly napadeny škůdcem či chorobou.

Bioodpad pod kontrolou

Aby kompost správně zrál, potřebuje dostatek vzduchu. Pravidelně ho tedy promíchejte, zabráníte jeho tlení. Nezapomeňte na vyvážený poměr „zeleného“ a „hnědého“ materiálu. Do první skupiny patří například čerstvě posečená tráva nebo zbytky ovoce a zeleniny. Ta druhá zahrnuje suché části rostlin, hlínu nebo třeba kartony.

Kvalitní kompost zraje i rok. Výsledkem by měl být sypký a tmavý materiál, který voní jako lesní půda. A hnojit jím můžete cokoliv, co vám v zahradě roste.

Zdroje: Blog.idnes.cz, Ekolist.cz, Prozeny.cz