Z východu se blíží skrytá hrozba: Česko je další na mušce a dopady už brzy pocítíme všichni

Současná doba je plná neustálých skrytých hrozeb, které zasahují společnost více, než bychom si chtěli připustit. Každou chvíli navíc tyto hrozby přicházejí odjinud, v jiném kontextu a cílí na různá odvětví nebo stránky našich životů. Tentokrát se jí nevyhne nikdo. Polsko už zasáhla, Česko je další na mušce.

Ceny potravin v Česku opět stoupají a mnohé domácnosti začínají citelně vnímat dopady. Zatímco energie mírně zlevňují, základní potraviny ženou inflaci směrem vzhůru. V květnu 2025 dosáhla meziroční inflace 2,4 %, což je nejvyšší hodnota za poslední měsíce. A přestože se to na první pohled nemusí zdát dramatické, struktura inflace naznačuje, že skutečné náklady na život rostou mnohem rychleji. V sousedním Polsku už lidé situaci pociťují, Česko a některé další státy to teprve v plné míře čeká.

Hrozba, která se týká nás všech

Zatímco zvyšování cen nemovitostí nebo třeba automobilů se řadě lidí vyhne, u potravin se situace dotýká všech stejně. V posledních měsících (pravděpodobně i pár letech) se lidé obávali především cen za energie. Ty se letos meziročně snížily až o 8 %, což může značná část populace vnímat jako skvělé znamení a předzvěst konce krize, vysoké inflace a s ní spojených problémů.

Pravdou však je, že inflace opět mírně roste a tentokrát to běžný člověk pocítí především s nákupem základních potravin. Podle odhadů zdražily potraviny meziročně o 5,4 % a ceny stále rostou. Nejvýraznější je zdražení vajec, jejichž cena vzrostla meziročně o rekordních 44,3 %. Ještě v dubnu to přitom bylo „jen“ 37,1 %. Významný nárůst cen se týká i ovoce a zeleniny, mléčných výrobků či masa. Pokud pomineme kategorii základních potravin, můžeme rapidní zvýšení cen sledovat také u kakaa, čokolády a kávy. Meziročně se naopak propadly ceny cukru a mouky. Tyto komodity byly v minulých letech výrazně dražší zejména kvůli nejistotě spojené s konfliktem na Ukrajině a nedostatku potřebných surovin, které pocházejí z této oblasti.

Za zdražení může kombinace několika faktorů

Za tímto růstem nestojí jediný důvod, ale souhra několika klíčových faktorů. Jedním z nejviditelnějších je dopad ptačí a prasečí chřipky, které v uplynulých měsících zasáhly chovy v Evropě. Výsledkem je nižší produkce vajec a vepřového masa, a tedy jejich omezená nabídka a vyšší cena.

K tomu se přidávají dražší zemědělské vstupy. Ceny hnojiv, pohonných hmot i energií sice oproti loňsku poklesly, ale stále zůstávají vyšší než před krizí, a to se odráží na nákladech farmářů i zpracovatelů potravin. Navíc někteří výrobci do cen stále promítají staré kontrakty, které byly výrazně dražší. Významnou roli hrají také obchodní praktiky. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) aktuálně sleduje cenotvorbu u klíčových produktů, zejména vajec a másla. Zajímá se o to, zda jsou marže v dodavatelském řetězci oprávněné, nebo zda si někdo navyšuje zisk na úkor spotřebitelů.

Nelze opomenout ani širší ekonomický kontext. Evropa se stále potýká s dozvuky potravinové inflace, která se přelévá z jedné země do druhé. Polsko je v tomto směru důležitým ukazatelem.

Co to znamená pro spotřebitele? A co by měl dělat stát?

Zvyšující se ceny základních potravin mají zásadní dopad na životní úroveň, zejména u rodin s dětmi, seniorů a nízkopříjmových domácností. Spotřebitelé se stále častěji uchylují ke strategii „levnějšího košíku“. Nakupují pouze ve velkých supermarketech, sledují slevy, akční nabídky, nakupují levnější zboží před koncem data spotřeby a podobně. Toto řešení ale většinu lidí i celých domácností dlouhodobě vyčerpává a uvádí do pocitu nedostatku a neustálé potřeby ušetřit na něčem natolik základním, jako je jídlo.

Analytici proto apelují i na stát a obchodní řetězce, aby zvýšily transparentnost a zvažovaly opatření, která by růst cen zmírnila. Možná opatření pak zahrnují například snížení DPH na základní potraviny, přímou podporu zemědělců a potravinářů při růstu vstupních nákladů nebo kontrolu marží v celém dodavatelském řetězci.